V nedávném stanovisku pro The New York Times zkoumá ekonom Paul Krugman komplexní narativ americko-čínských vztahů a kritizuje vykreslování demokratů, zejména prezidenta Joea Bidena, jako shovívavosti vůči Číně.

Krugman je velmi vlivný americký ekonom známý pro své významné příspěvky na poli mezinárodního obchodu a ekonomické geografie. Krugman, oceněný v roce 2008 Nobelovou cenou za ekonomické vědy, je také významným profesorem ekonomie na Graduate Center City University of New York. Kromě své akademické práce je široce uznáván jako publicista pro The New York Times, kde poskytuje zasvěcené komentáře k ekonomickým a politickým otázkám.

Krugmanův výzkum zanechal v ekonomii nesmazatelnou stopu. Jeho vývoj „nové obchodní teorie“ zpochybnil tradiční modely a zdůraznil roli rostoucích výnosů z rozsahu a nedokonalé konkurence při řízení vzorců mezinárodního obchodu. Jeho příspěvky k „nové ekonomické geografii“ navíc osvětlují faktory určující umístění ekonomické aktivity a to, jak globalizace ovlivňuje regionální ekonomiky.

Krugman říká, že tato kritika Bidenova přístupu přichází na pozadí, kde jednání bývalého prezidenta Donalda Trumpa, včetně dramatického obrácení postoje k TikTok, vrhá dlouhý stín. Trump, který dříve obhajoval zákaz TikTok, údajně změnil rychlost po diskusích s miliardářem darujícím republikány s významnými investicemi do čínské společnosti.

Krugman zdůrazňuje, že Trump nemá vůči Číně soudržnou strategii, a poukazuje na to, že jeho administrativa spoléhá spíše na xenofobní rétoriku a neúčinná cla než na podstatná politická opatření. Naproti tomu Bidenova administrativa přijala přísný přístup k obchodu s Čínou, jehož příkladem je ekonomický nacionalismus, který Krugman považuje za výrazné zlepšení oproti Trumpovým krokům. Tento posun je zvláště zdůrazněn stížností čínské Světové obchodní organizace proti americkému zákonu o snižování inflace, zejména jeho dotacím na elektrická vozidla, o nichž Čína tvrdí, že diskriminačně zvýhodňují USA před čínskými součástmi baterií.

Krugman nachází ironii ve výzvě Číny vzhledem k její rozsáhlé historii dotování zvýhodněných společností a zavádění diskriminačních politik. Čínská akce signalizuje nepohodlí s Bidenovou agresivní obchodní a ekonomickou politikou, která zahrnuje nejen dotace, ale také snahy o posílení výroby polovodičů a zavedení přísných technologických exportních limitů zaměřených na omezení čínského pokroku v kritických technologických arénách.

Kromě toho se článek dotýká širších důsledků těchto politik a zdůrazňuje Bidenovy hmatatelné akce proti Číně ve srovnání s Trumpovou výkonnější tvrdostí. Krugmanova analýza naznačuje, že Bidenova politika účinně tlačí na Čínu, což je zřejmé z čínské stížnosti WTO a jejích širších reakcí na změny politiky USA.

Navzdory potenciální kritice a náročné cestě navigace v globálních obchodních pravidlech podporuje Krugman Bidenův strategický postoj a považuje ho za nezbytný vývoj v konfrontaci se složitostí moderních vztahů mezi USA a Čínou. Porovnává skutečné dopady Bidenovy politiky s Trumpovou povrchní tvrdostí a zdůrazňuje strategickou hloubku, která uznává mnohostranné výzvy, které představuje vzestup Číny.

Doporučený obrázek prostřednictvím Unsplash