Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla ponechat úrokové sazby v eurozóně na úrovni 3,75 %. Naznačily však možné snížení sazeb v září. Toto rozhodnutí přichází, když se všichni netrpělivě těšíme na první snížení sazeb Federálního rezervního systému od roku 2020.

Centrální banky po celém světě buď snižují sazby, nebo to zvažují. Inflace se zpomaluje z nejvyšších hodnot za poslední desetiletí. Investoři jsou zvědaví, jak rychle a o kolik velké banky sníží výpůjční náklady.

Tato rozhodnutí ovlivňují tradiční finanční trhy, kryptoměny a dokonce i nemovitosti. ECB minulý měsíc snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt bodu na 3,75 %.

Tím se prohloubila mezera v politice vůči Federálnímu rezervnímu systému, který držel sazby stabilně mezi 5,25 % a 5,5 % již sedm zasedání v řadě. Právě teď investoři očekávají, že jak ECB, tak Federální rezervní systém v září sníží sazby o čtvrt procentního bodu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden varoval, že zhoršení veřejných financí způsobilo, že mnohé země jsou vůči ekonomickým šokům zranitelnější, než se před pandemií očekávalo.

Volby v Americe a Evropě by mohly ovlivnit vládní dluh, inflaci a globální ekonomiku.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že jejich rozhodnutí o možném zářijovém snížení sazeb je „doširoka otevřené“. Obavy z přetrvávajících cenových tlaků bagatelizovala. Na své poslední tiskové konferenci řekla, že:

"To, co uděláme v září, je široce otevřené a bude určeno na základě všech údajů, které obdržíme."

Rada guvernérů ECB si nepřeje sdílet své plány na snížení sazeb s veřejností. Ačkoli po schůzce několik členů rady údajně uvedlo, že existuje jasná dohoda o ponechání možností otevřených na září.

Řekli, že inflace ve službách, která se drží nad 4%, je „strach“ a mohla by oddálit snížení sazeb až do konce roku. 

"Pojďme se vrátit v září a podívat se znovu," řekl jeden člen. Inflace v červnu zpomalila na 2,5 % z maxima 10,6 % v roce 2022. Lagardeová věří, že je na dobré cestě dosáhnout 2% cíle do konce příštího roku. 

Přestože inflace v eurozóně je na „desinflační dráze“, ECB potřebuje držet sazby vysoko. "Zůstaneme na omezujícím území tak dlouho, jak to bude trvat, než se dostaneme k cíli, a nejsme u cíle," vysvětlila Lagardeová.