Nositel Nobelovy ceny Paul Krugman řekl, že zatímco Trump tvrdí, že plošná cla jsou vítězstvím amerických spotřebitelů, z rostoucích obchodních bariér budou mít prospěch pouze nejbohatší Američané.
V úterním sloupku se ekonom zaměřil na Trumpovu nedávno vznesenou myšlenku nahradit americké daně z příjmu vyššími dovozními cly.
Pomineme-li obrovský nepoměr mezi zdroji příjmů, které tyto dva zdroje poskytují, i jednodušší politika maximalizace cel a snížení daní z příjmu o stejnou částku by byla pro většinu Američanů méně efektivní, napsal Krugman.
S odvoláním na údaje z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii shrnul: „Čistý efekt bude negativní pro 80 procent populace, zejména pro spodních 60 procent a pro horní 1 procento, ale je extrémně prospěšný.“
V tomto scénáři by spotřebitelé s nízkými a středními příjmy zaznamenali pokles příjmu po zdanění a ze snížení daní by získali jen malý prospěch. Místo toho by těžili nejbohatší Američané.
Krugman uvedl dva důvody:
Zaprvé, daň z příjmu platí primárně nejbohatší lidé v zemi, zatímco asi polovina populace žádnou takovou daň neplatí, místo toho nesou břemeno jiných daní.
Za druhé, když cla uvalují na dovozce vyšší náklady, tyto společnosti buď produkty stahují, nebo zvyšují ceny. Obě akce jsou inflační a mohou dokonce zvýšit cenu amerických produktů, jak ukázal výzkum Tax Foundation.
Vzhledem k tomu, že nízkopříjmové domácnosti utrácejí vyšší část svých příjmů než bohatší domácnosti, budou růstem cen zasaženy více.
Krugman argumentoval: "Pokud bude zvolen Trump, kdo zaplatí cla, která téměř jistě uvalí? Ne cizinci obecně. Vše nasvědčuje tomu, že břemeno dopadne na Američany, především na dělnickou třídu a chudé."
Trump zdůraznil nutnost uvalit 10% clo na veškeré dovážené zboží.
Pokud se Trumpova slova vezmou za nominální hodnotu, rostoucí obchodní bariéry by zvedly inflaci o 1,1 procentního bodu, napsal v úterý Jan Hatzius z Goldman Sachs. Vyšší ceny zasáhnou i spotřebu a HDP USA klesne o 0,5 %.
Další nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nedávno řekl, že sdílí podobný názor na obavy z prudkého nárůstu inflace.
To by podkopalo potenciál Federálního rezervního systému snížit úrokové sazby, což již letos přispělo k novým maximům amerických akcií.
Hatzius předpovídá, že Fed se může znovu obrátit na jestřába a zvýšit úrokové sazby až o 130 bazických bodů, což odpovídá asi pěti zvýšením o 25 bazických bodů.
Dospěl k závěru: "Inflace v USA prudce vzroste, zásah do evropského hospodářského růstu bude větší a důkazy o divergenci měnové politiky mezi Evropou a Spojenými státy budou silnější."
Článek přeposlán z: Golden Ten Data