Utrpení si nestěžuje, štěstí se nechlubí, ztráta nelituje, nebezpečí nezpůsobuje úzkost.

Utrpení má své hranice a soucit má své časové omezení. Nedělejte ze sebe lítost v srdcích druhých a neubližujte si, abyste se stali zrnkem písku v očích jiných lidí!

Utrpení bez stížností: je typ kultivačního charakteru

Na internetu existuje velmi známé rčení:

"Nikdy s nikým nemluvte o utrpení, protože 80 % lidí, kteří poslouchají, je to jedno, zbývajících 20 % si z toho jen dělá legraci."

Toto prohlášení zní velmi krutě, ale říká nám pravdu:

Utrpení má své hranice a soucit má své časové omezení.

Když čelíte utrpení, existuje jen velmi málo lidí, kteří upřímně chtějí plně porozumět vašemu utrpení. Proto je pro nás tou nejlepší volbou trpět bez stěžování si.

Dospělí by měli mít velmi odolné a silné srdce, dostatečně hluboké na to, aby si uchovali nějaké soukromé věci nebo tajemství. Budeme-li žít mělce jako talíř, na tváři ukazovat vše, co si myslíme, i když je nám trochu smutno, nemůžeme jinak, než to říct celému světu, pak to naše utrpení jistě stotisíckrát jen zvětší. .

Z každých 10 věcí v životě je 8 nebo 9 věcí, které nejdou podle očekávání. Pokud jde o moudré lidi, berou utrpení na lehkou váhu, ale snaží se uchopit 1 nebo 2 části druhé myšlenky. Naopak tvrdohlaví lidé umějí žít a umírat jen ve svém neštěstí.

Nestěžovat si není proto, že bychom chtěli potlačit své vlastní emoce, ale proto, že chceme, abychom dříve nebo později prohlédli smrtelný svět. Je představitelem typu moudrosti zvaného „nebojovat nadarmo“, také typu odvahy zvané „odvážit se čelit utrpení“.

Trpět bez stěžování není proto, že jste slabí, zatnete zuby a ve všem přijímáte nevýhody, ale proto, že si méně stěžujete a naučíte se vzdát se zbytečného utrpení.