Rychlý pokrok umělé inteligence (AI) zaujal představivost vědců i futuristů. Objevila se však provokativní teorie, která naznačuje, že umělá inteligence může nejen utvářet osud naší civilizace, ale také sloužit jako impozantní překážka naší schopnosti navázat kontakt s mimozemským životem.
AI jako skvělý filtr pro mimozemskou komunikaci
Hypotéza velkého filtru, jako odpověď na problém Fermiho paradoxu, si láme hlavu nad tím, proč jsme nepozorovali žádnou mimozemskou civilizaci, zvláště ty s pokročilou technologií, ačkoli vesmír je tak velký. Ve světle této teorie existují překážky ve vývoji civilizací, které jim brání stát se společnostmi zkoumajícími vesmír.
Studie myšlenky Michaela Garreta vysledovatelné v Acta Astronautica dokumentuje, že superinteligence (AI) by skutečně mohla být eskalační výzvou, které čelí existence. ASI, vyšší než lidská inteligentní tendence, by mohl být případ, když přijde v okamžiku kritické, více než centrální fáze vývoje civilizace – posunu od jednoplošníků k druhům s více rovinami.
Destruktivní faktor existence lidské rasy
Podle Garrettova argumentu, že příchod super umělé inteligence by vyvolal některé skutečné výzvy na straně evoluce civilizací, aby byla jedna z mála, která by úspěšně prošla příštím stoletím.
Autonomní a sebezdokonalující se povaha umělé inteligence by s velkou pravděpodobností mohla vést ke scénáři, kdy umělá inteligence překoná naši schopnost ji ovládat, což by se potenciálně mohlo stát katastrofou nejen pro biologické, ale také pro uměle vnímající civilizace.
Pokrok umělé inteligence by exponenciálně exponoval, pokud by nebyla kontrolována. To by vedlo k zániku civilizací ještě dříve, než by měly šanci stát se multiplanetárními. Nepříznivé účinky ponechání umělé inteligence, která je autonomní na moci, mohou přivést lidstvo do bodu, odkud není návratu, kde bude docházet k neustálému ničení a hrozbám pro pokračování lidské rasy.
Zajištění budoucnosti lidstva
Lidstvo čelí varování prostřednictvím tohoto jevu, což má za následek potřebu přizpůsobit se a přehodnotit náš vztah k planetě. Garrettův výzkum je varováním pro lidstvo, aby vytvořilo spolehlivý regulační systém, který bude řídit vývoj AI. Je zásadní vzít v úvahu lidské faktory v AI, protože nemluvíme jen o nebezpečí neetického používání AI na Zemi, ale také o tom, že AI bude klíčem k dlouhodobému přežití lidí.
Pokusy o transformaci na multiplanetovou utilitu, které byly v minulosti pouhou utopií, nyní postupují v nové fázi, kterou podporuje technologický pokrok soukromých společností. Na druhou stranu tohoto cíle dosáhneme pouze tehdy, když budeme pečlivě přemýšlet o důsledcích přinášení nevědomých, superinteligentních entit na naši planetu. Mezi mnoha nastolenými otázkami je možná nejzásadnějším problémem, jaká budoucnost čeká lidstvo, pokud začne důvěřovat inteligentním strojům.
Každý historický okamžik nabízí lidstvu zásadní rozdíl v technologickém rozvoji, přičemž dnešní rozhodnutí definují budoucnost lidské společnosti.