Článek přejat z: MetaCat
Autor: Elena & ChaGPT
Překlad/úprava: MetaCat
Typografie: MetaCat
AI a Crypto jako dvě revoluční technologie vzbudily širokou pozornost ve všech oblastech. Nejenže podporují inovace v technologickém oboru, ale také vyvolávají řadu úvah na filosofické úrovni. Různé filosofické směry mají na AI a Crypto rozličné názory, od racionálního myšlení západní filosofie po intuici a ideje svobody v té východní. Následuje diskuse o názorech několika západních a východních filosofů a analýza toho, jak vnímají AI a Crypto.
Názory západních filosofů
Sokrates: AI (ale dávejte pozor na sofismy)
Sokrates podporoval filozofické zamyšlení prostřednictvím svého dialogu a soustředil se na jádro rozumu a morálky. K AI by mohl mít kladný postoj, ale také by byl opatrný vůči jejímu přílišnému zaměření na nástroje, což by mohlo vést k technickému zneužití podobnému sofismu. AI systémy mohou simulovat lidské myšlení, ale jejich podstata nemá etiku, což může být v rozporu se Sokratovým úsilím o morální a moudré hledání. Proto by se spíše klonil k tomu, aby AI vedla k hlubokému zamyšlení o morálce a filozofii, než aby se stala nástrojem 'sofismu'.
Aristoteles: Crypto (odpor vůči RLHF AI)
Aristotelova etika zdůrazňuje kultivaci ctnosti skrze praxi a rozum, jeho teorie 'zlatého středu' klade důraz na rovnováhu a přirozený řád. Vůči AI, zejména AI trénované pomocí posilovaného učení (RLHF), by mohl zaujmout odmítavý postoj. Aristoteles zdůrazňuje spojení 'praktické moudrosti' a 'rozumu', zatímco trénink AI, pokud příliš spoléhá na lidský zásah (jako RLHF), by mohl vychýlit přirozenou rovnováhu a moudrost a negativně ovlivnit její morálnost. Proto by Aristoteles mohl více podporovat decentralizaci kryptoměn, která odpovídá 'přirozeným zákonům'.
Descartes: AI (tréninkem pomocí RLHF)
Descartesova 'myslím, tedy jsem' vidí rozum a myšlení jako základ lidské existence. Mohl by mít podpůrný postoj k AI, zejména k jejímu trénování pomocí RLHF k napodobení lidského myšlení a kognitivních procesů. Descartes považuje schopnost rozumu a myšlení za klíčovou pro definici lidství, a pokud by AI mohla simulovat tento rozum k vlastnímu učení a evoluci, pak by to byla přirozená expanze lidské existence a poznání. Proto by Descartes mohl považovat AI za přirozenou expanze rozumu a myšlení, která stojí za to sledovat.
Voltaire: Crypto (líbí se mu její debaty a protikulturní povaha)
Voltaire je známý kritikou autority a podporou svobodného myšlení. Mohl by být přitahován decentralizací a protisystémovými rysy kryptoměn. Kryptoměny jako výzva tradičnímu finančnímu a politickému systému mají silný protikulturní a liberální nádech, což přesně odpovídá duchu Voltaire, který vyzdvihuje osobní svobodu a odpor proti despotismu. Ačkoli AI může také podporovat pokrok ve společnosti, její centralizace a kontrola nemusí odpovídat svobodě a nezávislosti, kterou Voltaire očekává.
Leibniz: AI (působí jako 'Bůh')
Leibnizova filozofie zdůrazňuje harmonii a účelnost vesmíru. Měl by velký zájem o AI, zejména o to, jak AI pomocí efektivní logiky a algoritmů řeší složité problémy a činí tak svět uspořádanějším. Leibniz v (monadologii) navrhuje, že vesmír se skládá z monád (mikroskopických entit), a každá monáda má svůj vnitřní účel a chování. Přítomnost AI by mohla být považována za rozšíření lidské 'monádové' moudrosti, pomáhá lidstvu 'žít podle budoucích předpokladů', což odpovídá Leibnizově teleologii.
Kant: Crypto (odmítá ignorování univerzálního vznešeného AI)
Kantova etika zdůrazňuje 'praktický rozum' a 'morální principy'. K AI by mohl mít opatrný postoj, zejména pokud AI ignoruje univerzální a vznešené morální požadavky. Kant věří, že morální chování musí odpovídat principům univerzalizace, zatímco algoritmy a rozhodování AI nemusí toto univerzální pravidlo dodržovat, zejména pokud se spoléhají na data a utilitaristická rozhodnutí. Proto by Kant mohl být více nakloněn podpoře kryptoměn, zejména jejich decentralizované povaze, která lépe udržuje morální principy a lidskou svobodu.
Nietzsche: Crypto (formalizace věčného návratu)
Nietzscheova filozofie 'věčného návratu' zdůrazňuje neustálé znovuzrození a proměnu života, prosazuje překonání tradičních morálních a lidských omezení a usiluje o svobodu a tvořivost jednotlivce. Co se týče kryptoměn, mohl by být Nietzsche přitahován jejich decentralizovanou povahou, považuje kryptoměny za úplný převrat a přetvoření tradičních hodnot, což odpovídá jeho chápání 'věčného návratu'. Umělá povaha AI a její racionalita by nemusely dostatečně vyhovovat Nietzscheově úctě k síle života a tvořivosti, proto by kryptoměny mohly více odpovídat jeho hodnotám.
Wittgenstein: AI (automatizace a rotace jazyka)
Wittgensteinova jazyková filozofie zdůrazňuje používání jazyka a konstrukci významu. Věří, že jazyk není jen nástroj, který odráží svět, ale sám vytváří význam světa. Pokrok AI v sémantickém porozumění a jazykovém zpracování, zejména automatizované generování a rotace jazyka, by mohly Wittgensteina zaujmout. AI může 'rotovat' slova prostřednictvím automatizované jazykové generace a měnit způsob vyjadřování světa, což odpovídá jeho chápání dynamiky jazyka. Proto by Wittgenstein mohl podporovat AI, zejména pokud by mohla podpořit inovace lidského myšlení a jazyka.
Perspektivy východních filosofů
Laozi: Crypto (vláda bez zásahů)
Laozi prosazuje 'vládu bez zásahů', zdůrazňuje filosofii přirozenosti, svobody a bezpřání. K AI by mohl mít opatrný nebo dokonce odmítavý postoj, neboť její centralizace a nadměrný zásah by mohly být v rozporu s myšlenkou 'nečinnosti'. Naproti tomu decentralizovaná povaha kryptoměn lépe odpovídá Laozi zdůrazňovaným 'přirozeným zákonům' a 'myšlenkám svobody'. Kryptoměny umožňují jednotlivcům větší svobodu tím, že odstraňují zprostředkovatele a kontrolu autority, což odpovídá filozofickým zásadám Laozi. Proto by Laozi mohl více podporovat kryptoměny.
Zhuangzi: Crypto (svoboda a odstup)
Zhuangzi zdůrazňuje svobodu, odstup a nečinnost, jeho filozofie usiluje o osvobození od vnějších omezení a předsudků. Vzhledem k centralizaci a pravidlovosti AI by Zhuangzi mohl cítit nespokojenost, protože to omezuje lidskou svobodu a přirozenost. Naopak decentralizace kryptoměn a jejich protitradiční povaha lépe odpovídá Zhuangziho usilování o svobodu. Proto Zhuangzi preferuje kryptoměny, neboť věří, že mohou pomoci lidstvu osvobodit se od tradičních omezení a vrátit se k přirozenosti.
Konfucius: AI (důraz na morálku a harmonii)
Konfucius prosazuje 'lásku', zdůrazňuje lidskou lásku a péči a speciálně se soustředí na sociální řád a morální normy. Z pohledu Konfucia by AI mohla být prospěšná, pokud by podporovala harmonii lidské společnosti a morální rozvoj, zvyšovala morální kultivaci jednotlivců a posilovala sociální odpovědnost. Podle něj je vzdělání klíčem k morálnímu pokroku lidstva, a pokud by AI mohla pomoci lidem zlepšit morální kultivaci, odpovídalo by to duchu 'lásky'. Nicméně, Konfucius by také byl opatrný vůči etickým rizikům, které by mohly vzniknout z AI technologií, zejména pokud by se příliš zdůrazňovala efektivita a utilitarismus na úkor lidských emocí a morálních vztahů. Pokud by vývoj AI ignoroval humanistickou péči nebo narušoval sociální vztahy, Konfucius by to zpochybnil. Proto by Konfucius podpořil aplikaci AI, ale s podmínkou, že by měla podporovat morální růst lidí a sociální řád, nikoli pouze efektivitu nebo zisk.
Zen (Huineng): Crypto (vnitřní svoboda a intuitivnost)
Zenový Huineng prosazuje osvícení a intuici, věří, že překonání vnějších omezení lze dosáhnout prostřednictvím vnitřní svobody a probuzení. Zen zdůrazňuje iracionalitu a přímou zkušenost, zatímco racionalita a pravidlovost AI by mohly být v rozporu se zenovou filosofií. Naopak kryptoměny jako decentralizovaná technologie umožňují lidem osvobodit se od tradičních mocenských struktur, což odpovídá zenovému usilování o svobodu a osvobození. Proto by zen mohl být více nakloněn podpoře kryptoměn.
Buddhismus (Nāgārjuna): Crypto (pojem prázdnoty a decentralizace)
Buddhistický koncept 'prázdnoty' zdůrazňuje pomíjivost a neexistenci já, což má podobnosti s decentralizovanou myšlenkou kryptoměn. Decentralizovaný mechanismus kryptoměn odstraňuje centralizované mocenské struktury, což odpovídá buddhistickému chápání 'prázdnoty', že všechny věci jsou plynulé a pomíjivé. Centralizované rysy umělé inteligence a její snaha o kontrolu mohou být v rozporu se základními principy buddhismu. Proto by zastánci buddhistické filosofie, zejména Nāgārjuna, mohli být nakloněni podpoře kryptoměn.
Indická filosofie: AI (podpora pokroku moudrosti a sebeuvědomění)
V indické filosofii hraje 'moudrost' a 'sebeuvědomění' důležitou roli. Myšlenky v 'józe' a 'meditaci' zdůrazňují poznání sebe a vesmíru skrze vnitřní praxi a probuzení. V této filosofii lze potenciál AI využít k urychlení lidského sebeuvědomění a vnitřní moudrosti, zejména v oblastech psychologie, meditace a duchovního rozvoje.
AI může poskytovat personalizované učení a psychologickou podporu, pomáhat jednotlivcům lépe porozumět sobě a tím podporovat proces 'moudrosti' a 'osvobození'. Kromě toho může AI poskytnout nové úhly pohledu na otázky 'já' a 'ne-já' v indické filosofii při analýze lidského vědomí a kognitivní struktury.
Wang Yangming: AI (jednota poznání a jednání)
Jádro filozofie Wanga Yangminga je 'jednota poznání a jednání', prosazuje sjednocení vědomostí a činů a zdůrazňuje vnitřní probuzení. V rámci této myšlenky by AI mohla být považována za nástroj, který pomáhá lidem lépe poznat sebe a zlepšit své chování. AI může prostřednictvím hlubokého učení a mechanismů zpětné vazby pomoci jednotlivcům získat moudrost v praxi a dosáhnout tak jednoty poznání a jednání.
Myšlenky Wanga Yangminga zdůrazňují morální kultivaci v praxi. Pokud by AI mohla hrát v tomto procesu podpůrnou roli, pomáhat lidem lépe chápat a prosazovat morální chování, mohl by považovat AI za aplikaci odpovídající 'jednotě poznání a jednání'. Zároveň může AI ve vzdělávání, psychologii a etice pomoci jednotlivcům neustále reflektovat a růst, což odpovídá filozofickému duchu Wanga Yangminga.
Závěr
Ať už se jedná o racionální myšlení v západní filosofii, nebo o ideje svobody a přirozenosti ve východní filosofii, AI a Crypto jako dvě současné horké témata mají hluboké spojení s tradičními filosofickými myšlenkami. Západní filosofové, jako Sókratés, Aristoteles, Leibniz, více podporují AI, většinou na základě jejího potenciálu rozumu a moudrosti, zatímco Voltaire, Nietzsche a další mají sklon podporovat decentralizaci a protisystémové rysy kryptoměn. Východní filosofové, jako Laozi, Zhuangzi a zen, se více kloní k podpoře svobody a přirozenosti kryptoměn, zatímco Konfucius a Wang Yangming by mohli uznat roli AI v zvyšování rozumu a moudrosti.
Bez ohledu na to, AI a Crypto se vyvíjejí a aplikují jako výsledek prolínání technického pokroku a filosofického myšlení. V různých kulturních a filosofických kontextech přinášejí sociální změny a morální otřesy, které stojí za to důkladně prozkoumat a reflektovat.