Krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová spolu s levicovou aliancí svrhly francouzskou vládu a přivedly Francii do dlouhodobého chaosu, což může dále narušit náladu investorů.

Vzhledem k sporům ohledně rozpočtu na příští rok většina poslanců Národního shromáždění podporuje hlasování o nedůvěře vůči Barnierově vládě, která je u moci teprve tři měsíce. Je to premiér s nejkratším mandátem od vzniku páté francouzské republiky v roce 1958.

Současné turbulence mají kořeny v červnu, kdy francouzský prezident Macron požadoval nouzové hlasování, aby se vzpamatoval z neúspěchu v evropských volbách. Výsledkem bylo, že Macronova "Národní unie" se stala největší stranou v parlamentu a její vůdce se stal nejvlivnějším mocenským zprostředkovatelem v zemi, zatímco jeho středová koalice se rozpadla.

"Pro ty, kteří se domnívají, že mám v úmyslu zvolit katastrofální politiku prostřednictvím hlasování o nedůvěře, chci říci, že katastrofální politikou je neodsoudit takový rozpočtový návrh," řekla ve středu zákonodárcům. "To je konec této pomíjivé vlády."

Vzhledem k tomu, že lidé obecně očekávali výsledky hlasování, euro vůči dolaru po zveřejnění výsledků hlasování kolísalo kolem 1,0514, a budoucí francouzské státní dluhopisy se vrátily částečně z dřívějších zisků. Barnier varoval, že pokud odejde, na finančních trzích nastane "bouře".

Macron se ve čtvrtek ve 20:00 místního času (v pátek ve 3:00 SEČ) obrátí k národu z Paříže.

Po ukončení hlasování Le Penová uvedla, že je ochotna spolupracovat s dalším kabinetem, pokud s její stranou spolupracují na přípravě rozpočtu. V rozhovoru pro francouzskou televizi řekla: "Tento rozpočet je pro Francouze toxický." Řekla, že stát potřebuje "rozpočet, který bude všem přijatelný".

Barnier v místním čase 5. dne předloží prezidentovi Macronovi svou rezignaci. Barnier se stal prvním francouzským premiérem za více než 60 let, který prohrál v hlasování o nedůvěře. V období páté republiky byl jediným premiérem, který byl odvolán v roce 1962 Georges Pompidou, který nakonec získal znovujmenování s podporou silného prezidenta de Gaulla.

Neexistují žádné známky toho, že by současná krize mohla snadno skončit. Macron má právo jmenovat nového premiéra, ale po dlouhém boji získal pro Barniera omezenou podporu z roztrženého parlamentu.

Po volbách v červnu se dolní komora rozdělila na tři ostře protichůdné skupiny: středové podporovatele prezidenta, levicovou alianci a krajní pravici vedenou Le Penovou. Tato struktura se nezmění, protože nové parlamentní volby se budou konat nejdříve v červenci příštího roku.

Hospodářské problémy, kterým Francie čelí, prohlubují rozdíly mezi těmito skupinami, letos se rozpočtový deficit zvýší na více než 6 % HDP, voliči nejsou ochotni přijmout škrty nebo zvyšování daní.

Když Macron jmenuje nového premiéra, bude okamžitě potřebovat schválit rozpočet na rok 2025, budou čelit stejným rozpočtovým škrtem jako vláda Barniera. Le Penová uvedla, že pokud vláda padne, bude hlasovat pro "zvláštní zákon" k přijetí rozpočtu na rok 2025.

Rozpočtový návrh předložený vládou Barniera zahrnuje zvýšení daní a škrty ve výši 60 miliard eur (63 miliard dolarů), jehož cílem je snížit poměr deficitu k ekonomickému výkonu z letošních odhadovaných 6,1 % na 5 % v roce 2025. Barnier vyzval poslance opozice, aby ho nenutili odstoupit, řekl: "To nezmizí díky magii hlasování o nedůvěře. Tento návrh na nedůvěru vše ještě zhorší a ztíží."

Le Penová neustále vyvíjí na Macrona tlak, aby odstoupil, čímž by prolomil krizi a posunul Francii vpřed. Ve svém projevu uvedla: "Záleží na jeho svědomí, zda obětuje veřejnou akci a osud Francie pro svou hrdost."

Macron uvedl, že před koncem svého mandátu v roce 2027 neodejde, jeho práci nelze vnucovat. Průzkumy ukazují, že Le Penová je lídrem nadcházejících prezidentských voleb.

Co se stane dál?

Odcházející kabinet zůstává v úřadu, ale jeho pravomoci jsou omezené a pravděpodobně se bude spoléhat na neprověřené nouzové legislativy k zajištění daní a určení důležitých výdajových politik.

Macron plně odpovídá za jmenování nového premiéra, avšak ústava nestanoví žádný časový limit pro rozhodnutí ani konkrétní jméno - Macronovi předchozí jmenování Barniera trvalo téměř dva měsíce.

Jakmile bude nový premiér jmenován, předloží návrhy na členy kabinetu jmenované prezidentem a poté musí předložit nový rozpočtový návrh na rok 2025 Parlamentu.

Nové legislativní volby se nebudou moci konat před červencem příštího roku.

Potenciální kandidáti na premiéra zahrnují:

1. Bernard Cazeneuve: 61 let, bývalý premiér Francie, ministr vnitra během prezidentského období socialistického Francois Hollandea.

2. Sébastien Lecornu: 38 let, nejmladší ministr obrany od Velké francouzské revoluce v roce 2022, zkušený politik a oddaný podporovatel Macrona.

3. François Bayrou: 73 let, zkušený středový politik, předseda francouzské Demokratické strany, klíčový spojenec Macrona v Parlamentu.

4. Jean Castex: 59 let, bývalý premiér Macronovy vlády, známý svým jižním francouzským akcentem a manažerskými dovednostmi. V současnosti je vedoucím státní společnosti RATP, která spravuje pařížské metro.

5. Michel Barnier: 73 let, Macron by mohl znovu jmenovat tohoto odcházejícího premiéra. Barnier však v úterý večer zdánlivě vyloučil možnost vlastního jmenování.

Článek byl přeposlán z: Jin10 Data