Gideon Rachman, hlavní zahraniční komentátor britských Financial Times, v pondělí napsal, že politické otřesy ve Francii mohou vyvolat nové kolo krize eura. Následující text je původní.

Francouzský prezident Macron na konci dubna varoval, že jde o existenční okamžik a „Evropa může zemřít“. Jen o pár týdnů později se zdálo, že svůj názor prokazuje a vyhlásil předčasné volby, které by mohly celou Evropskou unii uvrhnout do potenciálně smrtící krize.

V současné době se celosvětová pozornost soustředí na současnou politickou situaci ve Francii. První kolo voleb do francouzského Národního shromáždění se bude konat 30. června. Krajně pravicové National Rally aktuálně vede v průzkumech, na druhém místě je New Popular Front s převahou krajní levice.

V nejlepším případě by parlament ovládaný politickými extremisty uvrhl Francii do dlouhého období nestability. V nejhorším případě by to vedlo k prostopášným a nacionalistickým politikám, které by ve Francii rychle vyvolaly hospodářskou a sociální krizi.

Kolaps Francie by se pro EU mohl rychle rozvinout v potíže a pro tento proces by existovaly dva hlavní přenosové mechanismy. Prvním jsou finance a druhým diplomacie.

Za prvé, Francie se již nyní potýká s fiskálními problémy, veřejný dluh dosahuje 110 % HDP a rozpočtový schodek současné vlády loni činí 5,5 %. Krajní pravice i krajní levice se zavázaly k masivnímu zvyšování výdajů a snižování daní, které by zvýšilo dluh a schodky a zároveň porušovalo pravidla EU.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval, že vítězství kterékoli z výše uvedených stran by mohlo vést k tomu, že Francie upadne do dluhové krize a francouzské finance budou podléhat dohledu Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské komise. Le Maire poznamenal, že reakce Británie na „mini“ rozpočet vlády Truss zdůraznila, jak rychle se trhy mohou obrátit proti vládě, která prosazuje bezohlednou fiskální politiku.

Ve skutečnosti byla francouzská fiskální krize pravděpodobně horší než potenciální hrozba pro fiskální situaci Británie, kterou v té době měla Tesla. Ve Spojeném království existuje mechanismus, jak rychle vyhodit Trusse a obnovit racionální vládu. Úkol ale bude mnohem těžší ve Francii, kde má jak krajní pravice, tak krajní levice solidní vedení, aniž by navenek stáli opatrnější a realističtější politici.

Za druhé, Francie je jednou z 20 zemí používajících jednotnou evropskou měnu. Jen si představte, co by se stalo, kdyby riziková prémie u francouzských dluhopisů prudce vzrostla? EU má nyní mechanismy, jak zasáhnout a zasáhnout prostřednictvím nákupů dluhopisů. Byly by však EU nebo Německo ochotny s takovým krokem souhlasit, pokud by krizi spustily francouzské závazky týkající se nefinancovaných výdajů? Německá vláda, která se v současnosti snaží ušetřit miliardy dolarů ze svého státního rozpočtu, nemá důvod podporovat záchranou rozmařilou Francii.

Francouzská krajní pravice a krajní levice jsou také vůči EU extrémně skeptičtí a začali útočit na příkazy EU a vyjadřovat nepřátelství vůči Německu. Platforma Národní rally odkazuje na „hluboké a nesmiřitelné rozdíly“ mezi francouzským a německým pohledem na svět. Jordan Bardella, pravděpodobný kandidát strany na premiéra, nedávno pohrozil, že sníží roční příspěvek Francie do rozpočtu EU o 2 až 3 miliardy eur.

Během téměř deset let trvající řecké dluhové krize byl nakonec vzdor Atén proti EU převážen hrozbou vyloučení Řecka z eurozóny – krok, který by zničil hodnotu řeckých úspor. Ale vyloučení Francie z eurozóny – nebo samotné EU – je téměř nemyslitelné. Od 50. let minulého století se celý projekt EU stavěl kolem Francie a Německa.

Je pravděpodobnější, že Francie zůstane v EU a měnovém systému eura, ale bude působit jako spoiler. To by podkopalo soudržnost a stabilitu EU, která se v současnosti snaží sjednotit proti Rusku.

Pokud Macron neodstoupí, což se zdá nepravděpodobné, bude Francii nadále zastupovat na mezinárodních summitech a jednáních EU. Ale pokud nedojde k výkyvům v průzkumech na poslední chvíli, současný francouzský prezident se pravděpodobně ukáže jako výrazně oslabená postava ve volbách.

Někteří Macronovi evropští kolegové mohou snímek tiše obdivovat. Ale celkový dopad francouzského úpadku a hněvu na Evropu bude ponurý.

Původní myšlenkou Národní aliance bylo konfrontovat EU ve jménu francouzské suverenity. V posledních letech si ale krajně pravicoví lídři uvědomili, že tvrdý euroskepticismus může vyděsit a odcizit voliče a trhy. Po prohraných prezidentských volbách v roce 2017 Perikatan Nasional v tichosti opustil řeči o odchodu z EU.

Ekonomická krize spojená s konfrontací s EU a Německem by mohla způsobit, že se Národní aliance vrátí ke svým nacionalistickým a konfrontačním instinktům. Nebo ji může realita vládnutí donutit ke kompromisu s EU.

Kdo má dobrou vzpomínku, vzpomene si na ekonomickou krizi ve Francii na počátku 80. let, kdy se socialistická vláda snažila zavést radikálně levicovou agendu. Tato krize vyvrcholila vzestupem Jacquese Delorse, nejprve jako francouzského ministra financí a později jako prezidenta Evropské komise. Delors v Bruselu prosazoval velký pokrok v evropské integraci a zavedení eura.

Je nepravděpodobné, že by se historie opakovala přesně stejným způsobem. Stejně tak desítky let zkušeností ukázaly, že může být mylné předpokládat, že EU není schopna překonat zdánlivě smrtící hrozby.

Článek přeposlán z: Golden Ten Data