Nejvyšší soud v Orisse rozhodl, že kryptoměny nejsou podle indického práva považovány za peníze.
Soudce Sasikanta Mishra objasnil, že pouhé obchodování s kryptoměnami není nezákonné.
Rozhodnutí přišlo v souvislosti s případem kolem podezřelého Ponziho schématu.
Indický nejvyšší soud rozhodl, že obchodování s kryptoměnami není nezákonné. Rozhodnutí přišlo v souvislosti s případem zahrnujícím krypto Ponziho schéma.
Podezřelé Ponziho schéma
Rozsudek se týká případu dvou osob podezřelých z provozování Ponziho schématu. Schéma se točilo kolem falešné kryptoměny nazvané Yes World Token.
Podvod zaměřený na soukromé osoby sliboval investorům lukrativní výnosy z investic. Jako každé Ponziho schéma byli uživatelé motivováni k tomu, aby přidali další členy.
Byli by odměněni úroky nebo bonusy úměrnými počtu nových členů, které naverbují.
S tímto přístupem víceúrovňového marketingu (MLM) se schématu podařilo vytvořit rozsáhlou síť uživatelů.
Duo údajně vytvořilo důvěryhodné peněženky, které nelze zaměňovat s populárními kryptoměnovými peněženkami se stejným názvem.
Zajímavé je, že obvinění nebyli obviněni. Soudce Mishra poznamenal, že neexistují žádné důkazy o přímém převodu peněz od investorů na obviněného.
Místo toho všechny prostředky zůstaly v peněženkách investorů. Jako takový neexistoval žádný důkaz o přímém finančním zisku nebo nečestném pobízení.
Kryptoměna nejsou peníze
Palčivou otázkou bylo, zda byly tyto aktivity považovány za nezákonné podle indického zákona o odměňovacích čipech a schématech oběhu peněz (zákaz) a zákona o ochraně zájmů vkladatelů v Uríně (OPID).
Soudce rozhodl, že „kryptoměna nejsou peníze“ a dodal, že „investice do kryptoměny prováděné širokou veřejností nemohou mít povahu vkladu ve smyslu zákona OPID“.
Rozhodnutí jako takové dospělo k závěru:
Pouhé obchodování s kryptoměnami nelze žádným způsobem považovat za nezákonné. Nelze jej tedy posuzovat jako přestupek podle zákona o OPID.
Podle Mishry systém fungoval na bázi „person to platform“. Vysvětlil:
O obviněném lze pouze říci, že se pokoušel přesvědčit členy veřejnosti […] Přijatá metodika jako osoba k platformě, nelze říci, že obviněný podváděl jakoukoli osobu, zejména s ohledem na skutečnost, že jakákoli částka investovaná jakýmkoli osoba zůstává v bezpečí ve své peněžence.
Rozhodnutí soudce Mishara je v souladu se současnou indickou definicí kryptoměn. I když neexistují žádné pevné předpisy, země považuje kryptoměny za „virtuální digitální aktiva“.
Digitální aktiva nelze v rámci jurisdikce používat jako zákonné platidlo, ale podléhají daňovým povinnostem, jako je 1% TDS a 30% daň z kapitálových výnosů.
Indie v současné době pracuje na licencování poskytovatelů kryptoměnových služeb.