Zveřejnění: Názory a názory zde vyjádřené patří výhradně autorovi a nereprezentují názory a názory úvodníku crypto.news.

V rubrice#hearsaytohoto týdne si Dorian Batycka připomíná 100 let od úmrtí českého spisovatele Franze Kafky 3. června 1924 a vezme vás na literární cestu těmi „nejkafkovštějšími“ okamžiky v celém krypto.

Představte si svět, kde jste uvězněni v síti matoucích a nelogických situací, bezmocní vůči anonymní byrokracii, která má všemocnou a lhostejnou autoritu. Toto děsivé překrucování reality je podstatou termínu „kafkovská“, odvozeného od německy mluvícího českého spisovatele Franze Kafky. Prostřednictvím stěžejních děl jako „Soud“ (1914), „Zámek“ (1922) a „Proměna“ (1912) se Kafkova vyprávění stala základními texty moderní literatury, zobrazující protagonisty uvězněné v existenciální úzkosti a marnosti. Tato kafkovská témata překvapivě nacházejí rezonanci v chaotickém a často dystopickém světě kryptoměn, kde je příslib finančního osvobození náhodně často zastíněn paradoxem a deziluzemi.

Také by se vám mohlo líbit: Decentralizovaná komunikace je lékem na orwellovskou dystopii | Názor

Wojak, krypto a kafkovská

Franz Kafka napsal knihu „Hunger Artist“ v roce 1922 a vydal ji v roce 1924, ve stejném roce, kdy zemřel v brutálním stavu, kvůli kterému zemřel hladem na komplikace tuberkulózy hrtanu. Kafkův poslední příběh se soustředí na profesionálního hladového umělce, který se dlouho postí jako forma umění a přitahuje diváky fascinované jeho utrpením, které si sám uložil. Navzdory takovému odhodlání se hladový umělec stává stále více marginalizovaným a zapomenutým, protože veřejný zájem klesá, což vede k jeho případnému zániku.

Je to situace, která odráží zkušenost nejtitulnější postavy kryptoměny: wojaka. Pověstný noční manažer McDonald’s, jehož neustálá honba za rychlým bohatstvím se stává nezdravou posedlostí podobnou hazardu. S wojakem pohlceným nestálým a často izolujícím a ochromujícím selháním obchodování a investic s kryptoměnami se neustále ocitá v hluboké ztrátě a deziluzi. Tím, čím byl pro Kafkova umělce hlad, jsou levné balíčky ramen nudlí pro dříče, který doufal, že zbohatne na meme od Solana. Co by mohlo být naprosto kafkovské?

Satoshi Nakamoto jako Joseph K.

Sebeodhalení stranou, pojďme zařadit rychlost, abychom vykouzlili termín „kafkaesque“ nikoli s wojakovým loserem, ale se samotným OG krypto, Satoshi Nakamotem. V Kafkově „Zámku“ (1922) hlavní hrdina K. bojuje s neprůhlednou a nepřístupnou byrokratickou autoritou; Kafka podobně jako sám Satoshi spekuluje o často duplicitní povaze vlád a poznamenává: „Nesmíte věřit všemu, co úředníci říkají,“ a dodává: „Mám svá práva a dostanu je.“

V „Soudu“ Kafka popisuje zatčení hlavní postavy. "Někdo musel lhát o Josephu K., věděl, že neudělal nic špatného, ​​ale jednoho rána byl zatčen." Opět je zde člověk konfrontován s brutální realitou systému nesoucího důsledky pro někoho zrozeného, ​​aby jej změnil, tedy Satoshi, nebo dokonce CZ. Nedostatek současné regulační jasnosti v kryptoměnách, počínaje legislativou navrhovanou v EU, MiCA, způsobil pouze rozsáhlý zmatek na kontinentu až po matoucí situaci kolem legislativy ve Spojených státech, kde se věci nevedly o moc lépe, s oběma Joe Biden a Donald Trump také nedávno zapnuli kryptoměnu.

Také by se vám mohlo líbit: KYC a AML v pravidlech MiCA: jak se změní krypto v roce 2025? | Názor

KafkaCrypto: směrem k nové teorii technologie a doomeru

Nakonec přemýšlejte o samotné myšlence paradoxu, možná vrcholu všech kafkovských situací. Vychází z předpokladu, že dvě zdánlivě odlišné skutečnosti mohou být současně pravdivé. Zatímco kryptoměna byla navržena tak, aby obcházela tradiční finanční systémy a jejich regulační rámce, s rostoucím trhem roste i poptávka po regulaci, která má zabránit podvodům, chránit spotřebitele a zajistit stabilitu trhu, často pod rouškou boje proti praní špinavých peněz (AML ) iniciativy, které existují v ostrém kontrastu s nástroji zaměřenými na soukromí, jako je Monero nebo Tornado Cash.

Kromě této reality se však objevila paradoxní situace: étos decentralizovaného kryptosvěta se stále více obrací proti centralizovaným systémům, které měly kryptoměny narušit. Nehledejte nic jiného, ​​než Čína nebo Rusko nedávno prohlásily, že přijmou digitální měny centrální banky (CBDC). Spolu s všudypřítomným státním dohledem a kontrolou je paradoxní realita mít krypto v rukou tyranské vlády a zároveň umožnit zašifrovanou finanční svobodu skutečně vrcholnou kafkovskou.

„Jen díky své hlouposti si mohou být sami sebou tak jistí,“ uzavřel Kafka v Procesu, možná své nejvýznamnější práci o iluzorní povaze spravedlnosti. Možná to v některých ohledech souvisí s pojmem efektivního altruismu převládajícího v moderních vrstvách kryptoteorie a je slavně základem světonázoru přesvědčeného podvodníka Sama Bankmana Frieda, tj. podvodem za teorii kryptokapitalismu, která je lepší.

Kryptoměna ve svém srdci prosazuje finanční autonomii a individuální kontrolu nad vlastní ekonomickou identitou. Přesto, když si připomínáme sté výročí od Kafkovy smrti, je jasné, že kryptoprůmysl převzal mnoho kafkovských kvalit. Od tajemné postavy Satoshi Nakamota po pokorného wojaka až po znepokojivou realitu kryptografických podvodů a paradoxu decentralizace a regulace, iluzorní pocit autonomie je pozoruhodným příspěvkem k tomu, jak hluboce problematická kryptomena je a stále je. Jak kdysi napsal Kafka:

"Každá revoluce se vypaří a zanechá za sebou jen sliz nové byrokracie."

Přečtěte si více: London Digital Art Week, Art Basel, drby Martina Shkreliho a další#hearsay| Názor