Evropa je na pokraji zásadního posunu ve své měnové politice, ale tentokrát možná vykročí příliš brzy, zvláště dříve, než to udělá USA. Christine Lagarde, prezidentka Evropské centrální banky (ECB), minulý měsíc naznačila, že ECB by mohla začít snižovat sazby dříve než Federální rezervní systém USA. Dala jasně najevo, že pokud nedojde k velkému rozrušení, ECB je připravena zmírnit svou přísnou politiku.

Ukvapená rozhodnutí mohou vést k rizikovým vodám

ECB, která nechce jezdit na kabátu Fedu, si určuje svůj vlastní kurz. Investoři jsou všichni in a očekávají snížení depozitní sazby ECB, aktuálně na strmých 4 %, možná již příští měsíc. Později v tomto roce dokonce sázejí na další dva škrty.

Porovnejte to se strategií Fedu, kde je plán držet sazby nahoře déle s možným snížením sazeb na konci roku 2023. Jay Powell, předseda Fedu, minulý týden zmínil, že to může chvíli trvat, než si budou jisti, že inflace se ustálila na 2 %.

Evropská ekonomika zrovna nevzkvétá, růst HDP zaostává a proces dezinflace je pomalý, což je v souladu s tím, co ECB předpokládala. Pokud však ECB sníží sazby příliš daleko od časové osy Fedu, mohlo by to zažehnout problémy pro růst i inflaci v regionu.

Pamatujte, že Evropa sáhla po snižování sazeb již dříve, jako v letech 1999 a 2011, ale dnešní scénář je daleko odlišný a možná nejistější.

Pro začátek by snížení sazeb mohlo oslabit euro, což by mohlo znamenat vyšší ceny dováženého zboží. To je obzvláště znepokojivé s ohledem na silnou závislost Evropy na dovážené energii.

Přibližně dvě třetiny jeho energie se dovážejí, v porovnání s pouhými 21 % v Číně, a na rozdíl od USA, které vyrábí více energie, než spotřebují. Růst nákladů na energii by mohl poškodit obchodní investice a vyvážit jakýkoli pozitivní odraz ze snížení sazeb.

Vnímání trhu a ekonomická předpověď

Dalším rizikem je vnímání trhu. Předčasné snížení sazeb by mohlo signalizovat, že ECB očekává slabý ekonomický výkon, což by mohlo utlumit důvěru soukromého sektoru a investice. Ekonomika eurozóny si již nyní nevede nejlépe, s růstem o pouhých 0,3 % v tomto čtvrtletí, jen o něco méně než ve Spojených státech s 0,4 %.

Důvěryhodnost ECB by mohla být zasažena, pokud by postupovala příliš rychle. Pokud Fed odloží úpravu svých sazeb, ECB by se mohla ocitnout pod tlakem, aby zastavila snižování sazeb, což by otřáslo dlouhodobou důvěrou v její měnová rozhodnutí. Stabilita inflace i růstu HDP by se mohla stát nepředvídatelnější, což je silně ovlivněno kroky ECB.

Fiskální opatření by naopak mohla nabídnout stabilnější nápravu ekonomických potíží regionu. Evropa má nevyužitých 800 miliard eur z programu obnovy EU nové generace. Při rozumném použití by to mohlo podpořit investice mnohem efektivněji než úpravy sazeb.

Dosud byla rozdána pouze třetina těchto prostředků. Daňové pobídky pro investice by také mohly pomoci zlepšit produktivitu bez rizik spojených s agresivním měnovým uvolňováním.

Mezitím ECB předpovídá, že inflace se v příštích několika čtvrtletích postupně posune k 2% cíli a očekává se, že ekonomický výkon v eurozóně překoná předchozí prognózy. Projekce růstu pro velké ekonomiky, jako je Německo, byly revidovány směrem nahoru, což naznačuje možné zotavení ze stagnace.

Navzdory těmto optimistickým signálům by touha ECB snížit sazby mohla být předčasná. Evropě by nejlépe posloužil vyvážený přístup, který by neupřednostňoval ani přílišný spěch, ani nepřiměřené zpoždění