Úvod:

Dva nejpoužívanější konsenzuální algoritmy v blockchainovém průmyslu jsou Proof of Work (PoW) a Proof of Stake (PoS). Ačkoli Proof of stake spoléhá na krypto sázky, zatímco důkaz práce se spoléhá na těžbu kryptoměn, oba tyto algoritmy slouží stejnému účelu ověřování transakcí a vytváření nových bloků v blockchainu. Liší se však svou mechanikou a základními principy. V tomto článku budeme diskutovat o klíčových rozdílech mezi PoW a PoS následovně

Spotřeba zdrojů:

Jedním z nejvýznamnějších rozdílů mezi PoW a PoS je množství zdrojů potřebných k ověření transakcí a vytvoření nových bloků. V PoW mezi sebou těžaři soutěží při řešení složitých matematických problémů a první těžař, který problém vyřeší, je odměněn právem vytvořit nový blok. Tento proces vyžaduje značné množství výpočetního výkonu a spotřeby energie, což může být poměrně drahé. Naproti tomu validátory PoS jsou vybírány na základě jejich podílu nebo vlastnictví kryptoměny, což znamená, že nevyžadují drahý hardware ani nespotřebovávají velké množství energie.

Bezpečnostní:

PoW i PoS poskytují blockchainové síti vysokou úroveň zabezpečení, ale dosahují toho různými způsoby. PoW se při řešení složitých matematických problémů spoléhá na výpočetní výkon těžařů, což útočníkům ztěžuje úpravy minulých transakcí. Útok 51 %, kdy těžař nebo skupina těžařů ovládá více než 51 % výpočetního výkonu, však stále může ohrozit bezpečnost sítě. Na druhou stranu PoS se při zabezpečení sítě spoléhá na podíl validátorů v kryptoměně. Validátoři jsou motivováni k tomu, aby udržovali integritu sítě, protože mohou přijít o svůj vklad, pokud jsou přistiženi při podvádění.

Decentralizace:

Decentralizace je zásadním aspektem každé blockchainové sítě a PoW a PoS se liší v přístupu k jejímu dosažení. PoW je často kritizován za centralizaci, protože velké těžařské fondy a těžařské farmy dominují výpočetnímu výkonu sítě. Tato koncentrace výkonu činí síť zranitelnou vůči 51 % útoků a snižuje celkovou bezpečnost sítě. Na druhou stranu PoS je navržen tak, aby byl více decentralizovaný, protože kdokoli se může stát validátorem, pokud má v dané kryptoměně dostatečný podíl. Tato decentralizace zajišťuje, že žádná jednotlivá entita nemá kontrolu nad sítí, takže je bezpečnější a odolnější.

Energetická účinnost:

Jak již bylo zmíněno dříve, PoW vyžaduje značné množství energie k řešení složitých matematických problémů a ověřování transakcí. Tato spotřeba energie způsobila, že se PoW stal předmětem kritiky, zvláště když se svět stále více zajímá o dopad spotřeby energie na životní prostředí. Naproti tomu PoS je mnohem energeticky efektivnější, protože nevyžaduje od těžařů řešení složitých matematických problémů. Místo toho jsou validátoři vybíráni na základě jejich podílu v kryptoměně, což znamená, že spotřeba energie je mnohem nižší.

Závěr:

Závěrem lze říci, že PoW i PoS jsou platné konsensuální algoritmy, ale liší se ve svém přístupu k zabezpečení blockchainové sítě. Zatímco PoW je zavedenější a známější, PoS je stále populárnější díky své energetické účinnosti a decentralizované povaze. Jak se blockchainový průmysl neustále vyvíjí, můžeme očekávat více experimentování s různými konsensuálními algoritmy, z nichž každý má své jedinečné silné a slabé stránky.