Podle Cointelegraphu by vlády v ekologicky šetrných zemích zvažující zákaz těžby bitcoinů mohly neúmyslně poškodit globální ekonomiku. Výzkumníci z Exponenciální vědy naznačují, že dobře míněné politiky by mohly vést k nezamýšleným důsledkům, jako je přesměrování těžebních činností do oblastí s vyšší intenzitou uhlíku. Tento posun by mohl vést k čistému nárůstu globálních emisí uhlíku, což je jev označovaný jako zhoršený únik uhlíku.
Výzkumníci zdůraznili, že zákazy těžby bitcoinů v zemích s nízkými emisemi by mohly vést ke zvýšení emisí uhlíku po celém světě. Poukázali na to, že ne všechna těžba bitcoinů je stejná, protože země využívají různé zdroje energie s různými dopady na životní prostředí. Například zákaz těžby v Kanadě, která ve velké míře využívá jadernou a vodní energii, by měl významný negativní dopad. Takový zákaz by mohl zvýšit síťové emise přibližně o 5,6 %, neboli 2,5 milionu tun CO2 ročně.
24. dubna Cointelegraph oznámil, že kanadská provincie Manitoba prodloužila moratorium na nové žádosti vládní agentuře Manitoba Hydro o elektrické služby pro operace s kryptoměnami. Toto rozšíření se týká nových požadavků od těžařů kryptoměn a požadavků na elektrickou službu, které dosud nevedly k dohodě o výstavbě infrastruktury.
Mezitím 1. listopadu ruský prezident Vladimir Putin podepsal soubor zákonů poskytujících regulační rámec pro operace těžby kryptoměn v Rusku. Ačkoli legislativa definuje klíčové právní pojmy v těžbě kryptoměn, odborníci z oboru varují, že Rusko plně nelegalizovalo těžbu kryptoměn. Místo toho považují opatření za rámec zavádějící nové kontroly a omezení pro toto odvětví.