Evropská centrální banka je pod palbou za to, že otálela se snižováním úrokových sazeb, zatímco ekonomika eurozóny se plazí směrem k stagnaci.
Z 72 zkoumaných ekonomů údajně 46% věří, že ECB "zaostává za křivkou." Tvrdí, že její politiky neodpovídají vážnému stavu ekonomiky. Pouze 43% uvedlo, že přístup ECB je "na správné cestě," zatímco žádný ze respondentů nepovažoval ECB za přední v ekonomických trendech.
Od června ECB čtyřikrát snížila sazby, a to z 4% na 3%. Tato snížení následovala rychlý pokles inflace, ale místo toho, aby stabilizovala ekonomiku, se výhled eurozóny ještě více oslabil.
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že ekonomika eurozóny poroste jen o 1,2% v tomto roce. Ekonomové jsou ještě méně optimističtí, očekávají pouhých 0,9%. Mezitím se očekává, že americká ekonomika poroste o 2,2% ve stejném období.
Ekonomové označují strategii ECB za příliš pomalou
Karsten Junius, hlavní ekonom v J Safra Sarasin, si myslí, že problém spočívá v tom, jak jsou rozhodnutí přijímána. Poukázal na to, že řídící rada ECB má příliš mnoho členů, což ji činí pomalejší než americký Federální rezervní systém nebo Švýcarskou národní banku.
Junius také kritizoval styl vedení prezidentky ECB Christine Lagardeové, který upřednostňuje konsensus před rychlostí. Opatrné kroky banky také neunikly pozornosti.
Hlavní ekonom UniCredit Erik Nielsen řekl: "Jakmile riziko de-ukotvení inflačních očekávání zmizelo, měly by [by] snížit sazby co nejrychleji." Místo toho se ECB rozhodla pro postupné úpravy, které kritici tvrdí, že více škodí než pomáhají.
Pomalý růst, inflace a politická rizika
Mezera mezi eurozónou a USA se zvětšuje a ekonomové očekávají, že ECB bude muset dohnat za roky. Trhy očekávají, že ECB do konce roku 2025 provede čtyři nebo pět dalších snížení sazeb o 25 bazických bodů. To ostře kontrastuje s Fedem, který se očekává, že sníží sazby pouze dvakrát na konci tohoto roku.
Očekává se, že průměrná inflace v eurozóně klesne na 2,1% v tomto roce, těsně nad cílem ECB. Do roku 2026 se předpokládá, že inflace dosáhne 2%, ale cesta tam je nejistá. Ne všichni ekonomové souhlasí snižováním sazeb.
Willem Buiter, bývalý ekonom Citi, uvedl, že současná sazba ECB 3% může být již příliš nízká. Poukázal na jádrovou inflaci, která zůstává na 2,7%, a rekordně nízkou nezaměstnanost v eurozóně 6,3%.
Francie se stala dalším velkým bolestivým bodem pro ECB. Poprvé ekonomové vidí Francii jako více ohroženou než Itálii v případě náhlého výprodeje státních dluhopisů. 58% respondentů průzkumu označilo Francii jako svou hlavní obavu, zatímco pouze 7% pro Itálii.
Změna přichází, když francouzská politika zůstává v chaosu. Rozpočet na snížení deficitu navržený bývalým premiérem Michelem Barnierem vyvolal krizi, která vedla k pádu jeho vlády. Ekonomové se obávají, že rostoucí úroveň dluhu a populistické politiky by mohly vyvolat finanční krizi.
Lena Komileva, hlavní ekonomka v (g+)economics, varovala před "odlivem kapitálu a volatilním trhem" kvůli nestabilitě Francie. Nicméně Ulrike Kastensová z DWS byla optimističtější, řekla, že ECB má nástroje k řízení jakýchkoli následků, na rozdíl od dluhové krize v letech 2010.
ECB pod tlakem, jak se objevují výzvy inflace
Nová očekávaná data o inflaci by mohla úkol ECB ještě zkomplikovat. Očekává se, že spotřebitelské ceny vzrostly v prosinci o 2,4%, což je mírný nárůst z 2,3% v předchozím měsíci. Jádrová inflace, která vylučuje energii a volatilní položky, se předpokládá, že zůstane na 2,7%.
Náklady na paliva jsou částečně odpovědné za tvrdohlavou inflaci. Růst cen plynu a hrozící americké obchodní tarify přidávají k nejistotě. Lagardeová uznala výzvy, ale zůstává optimistická, že inflace dosáhne cíle 2% do konce roku 2025.
V videu zveřejněném na X k Vánocům, Lagardeová řekla: "V roce 2024 jsme dosáhli významného pokroku při snižování inflace. Doufejme, že 2025 bude rokem, kdy budeme na cíli, jak bylo očekáváno a jak bylo plánováno v naší strategii."
Rok 2024 byl plný událostí a rok 2025 slibuje být stejně vzrušující.
Přeji vám všem šťastný Nový rok! pic.twitter.com/uFzMoQ23iB
— Christine Lagarde (@Lagarde) 1. ledna 2025
I přesto zůstávají investoři a ekonomové rozděleni v názorech na to, jak by měla ECB postupovat. Trhy očekávají, že sazby klesnou na 1,75%-2% do roku 2026, ale pouze 19% ekonomů věří, že ECB bude pokračovat v snižování až tak daleko do budoucnosti.
Mezitím se ECB vyhýbá jasným pokynům ohledně načasování nebo tempa snižování sazeb. Přístup Lagardeové "po schůzích" nechává analytiky hádat. Investoři čekají, zda banka podnikne odvážnější kroky nebo se bude držet své postupné strategie.
Navzdory rostoucím obavám ECB dosud neoznámila, že by použila svůj Nástroj ochrany přenosu (TPI) k stabilizaci trhů s dluhopisy. Pouze 19% ekonomů vidí banku, která by letos resortovala k nouzovým opatřením, i když rizika ve Francii a jinde.
Od nuly k Web3 Pro: Váš 90denní plán na zahájení kariéry