Autor: Čchen Han-sü
Zdroj: Wall Street Journal
Od začátku letošního roku se asijské akciové trhy vyvíjejí různě na pozadí silného dolaru.
Některé z nich dosáhly býčího trhu s akciemi za cenu devalvace měny, jiné obětovaly část svých akciových zisků za relativně stabilní směnný kurz.
Jedině Korea je výjimkou:
V přepočtu na wony poklesl korejský index KSOPI letos o 10,0 %, po zohlednění poklesu wonu se v dolarech poklesl KSOPI o 18,9 %, což je v Asii nejhorší výkon.
Hlavní poklesy se odehrály ve druhé polovině roku. Index 24H1KSOPI jednou vzrostl téměř o 20 %, ale ve druhé polovině roku všechny zisky ztratil.
Co se v druhé polovině roku v Koreji stalo?
Zahraniční investoři utíkají, místní obyvatelé se sdružují a obchodují s kryptoměnami.
Z pohledu kapitálových toků, od druhé poloviny letošního roku, pouze instituce v Koreji stále udržují čisté nákupy na burze, zatímco domácnosti neustále snižují své nákupy.
Zahraniční investoři jsou ještě pesimističtější. V listopadu zahraniční investoři prodali korejské akcie v hodnotě 41,5 bilionu wonů, což je již čtvrtý měsíc po sobě, kdy došlo k čistému prodeji. Od začátku prosince došlo v průběhu dvou týdnů k dalšímu čistému prodeji 24 bilionů wonů.
Korejští obyvatelé investující peníze z akciového trhu do značné míry investovali do obchodování s kryptoměnami.
Data korejské centrální banky (BOK) ukazují, že k listopadu dosáhl počet domácích investorů do kryptoměn v Koreji 15,59 milionu, což je o 610 tisíc více než v předchozím měsíci. V současnosti 30 % z 51 milionů Korejců obchoduje s kryptoměnami.
Průměrný denní objem obchodů na pěti největších korejských kryptoměnových burzách – UPbit, Bithumb, Coinone, Korbit a GOPAX – vzrostl z 34 bilionů wonů v říjnu na 149 bilionů wonů v listopadu, což představuje více než čtyřnásobný nárůst.
Korejci mají tradičně velký zájem o investice do kryptoměn.
V první vlně býčího trhu kryptoměn v roce 2017 se zúčastnilo přibližně 5 % populace; ve druhé vlně býčího trhu v roce 2021 se zúčastnilo 10 % populace; nyní tento podíl vzrostl na 30 %.
Historicky však korejské akciové indexy a ceny bitcoinů měly pozitivní korelaci, až do října letošního roku, kdy byla tato pozitivní korelace zcela narušena.
Takže pokles korejské akciové burzy, měla by za to kryptoměna?
Je export opravdu silný?
V roce 2023 dosáhla hodnota exportu Koreje 40 % HDP. Jako exportně orientovaná ekonomika je export barometrem korejské ekonomiky.
Nejnovější údaje o korejském exportu naznačují, že by mohlo dojít k oživení.
Korejská mezinárodní obchodní asociace oznámila, že v listopadu vzrostl export meziročně o 1,4 %, což je již 14. měsíc po sobě, kdy se udržuje trend růstu, ale tento trend se zpomaluje;
Data o exportu zveřejněná korejskými celními úřady za prvních 10 a 20 dní prosince ukazují meziroční nárůst o 12,4 % a 6,8 %, což naznačuje, že prosincový export Koreje by neměl být slabý.
Ale za tímto jevem by mohl být ve skutečnosti strach z tarifů za Trumpa, který způsobil útěk kapitálu.
Z pohledu základních faktorů exportu čelí hlavní exportní odvětví Koreje, jako jsou polovodiče, automobily a chemické výrobky, nepříznivým vyhlídkám.
Obrázek: Struktura korejského exportu v roce 2022
Za prvé, slabost polovodičů.
Korejské domácí giganty polovodičů Samsung Electronics a SK Hynix se zaměřují především na paměťové čipy, přičemž paměťové čipy tvoří pouze asi 30 % celého trhu s polovodiči. Na rozdíl od Tchaj-wanu, který má kompletní dodavatelský řetězec zahrnující výrobu čipů, balení a testování, je přítomnost Koreje slabá.
Data Trend Force ukazují, že ve druhém čtvrtletí letošního roku měl TSMC podíl 62 % na globálním trhu s outsourcingem, zatímco Samsung Electronics pouze 11 %, rozdíl mezi oběma společnostmi se od třetího čtvrtletí roku 2020 rozšířil z 36,5 % na nynějších 51 %.
Nedostatečná podpora politiky je hlavním důvodem, proč Korea postrádá vládní dotace podobné těm, které mají USA, pevninská Čína a Tchaj-wan, což ztěžuje pokrok v domácí výrobě čipů.
Korejské klíčové materiály, součásti a zařízení pro polovodiče jsou také silně závislé na zahraničí. Data korejské celní správy ukazují, že v 13 podsektorech polovodičového zařízení je více než polovina dlouhodobě v obchodní deficitu.
Zvlášť vláda Yoon Suk-yeol se rozhodla výrazně odříznout od čínského trhu, což vedlo k dramatickému poklesu korejského polovodičového průmyslu, který je silně závislý na čínském trhu. V roce 2023 klesl podíl čipů dodávaných korejskými podniky na čínský trh na 6,3 %, přičemž dříve se udržoval nad 10 %.
Za druhé, automobilový průmysl také upadá v konkurenci.
V roce 2023 dosáhl celkový globální prodej korejských automobilů více než 8 milionů kusů, což představuje meziroční nárůst o více než 7 %, ale podíl nových energetických vozidel činil pouze 9,3 %.
Čína je v současnosti největším a nejrychleji rostoucím trhem s novými energetickými vozidly na světě. V roce 2023 dosáhl celkový prodej vozidel v Číně 30,09 milionu, přičemž podíl nových energetických vozidel činil vysokých 31,6 %. Velikost čínského automobilového průmyslu je téměř čtyřikrát větší než v Koreji, přičemž podíl nových energetických vozidel je dokonce více než čtyřnásobný.
Na rozdíl od japonských a amerických automobilek, které se přizpůsobují čínským spotřebitelům a aktivně nabízejí modely s dlouhým rozvorem a na míru, korejské automobilky zůstávají pomalé a neinvestují dostatečně do výzkumu, což spolu s problémy s přechodem na obnovitelné zdroje ztěžuje situaci korejských vozů na čínském trhu.
Nakonec čelí export ropných produktů (rafinérský průmysl) také určitému tlaku na pokles.
V listopadu oznámil největší korejský rafinér SK Energy třetí čtvrtletní výsledky:
V období červenec-září vykázala rafinérská činnost ztrátu ve výši 616,6 miliardy wonů (450,2 milionu dolarů), což je nejvyšší ztráta od čtvrtého čtvrtletí roku 2022.
Společnost uvedla,
„Jsme v nepříznivém makroekonomickém prostředí, ceny ropy klesají, celý trh s rafinérskými výrobky je pod tlakem…
Bude pokračovat v udržování minimální provozní kapacity zařízení na destilaci ropy (CDUs), aby se zabránilo záporným maržím…
Data z londýnské burzy ukazují, že v období červen-srpen letošního roku klesla ziskovost asijských rafinérií na nové minimum od třetího čtvrtletí roku 2022.
V současnosti, vzhledem k množství perspektiv a potenciálu pro expanze a postupně klesající poptávce, trh v dlouhodobém horizontu očekává pokles cen ropy, což omezuje výrobu a export rafinérů.
Nejnovější výsledky šetření Korejské asociace podnikatelů pro výhled podnikání v roce 2025 ukazují:
Vzhledem k širokému znepokojení ohledně exportu uvedlo 65,7 % dotázaných podniků, že již vypracovalo plán pro podnikání na příští rok, přičemž 49,7 % podniků má podnikatelskou strategii „úsporného řízení“, což je nejvyšší úroveň od průzkumu v roce 2019.
Korejská centrální banka uvedla,
„V roce 2025 budou sníženy úrokové sazby, aby se zmírnil tlak na ekonomiku.“
Vzhledem k nepříznivému vývoji směnných kurzů je neochvějný postoj korejské centrální banky ještě více zdůrazněn slabostí ekonomiky.
Politická krize ještě neskončila
Nedávné události spojené s vyhlášením výjimečného stavu prezidenta Koreje ještě více zhoršily již tak slabou základní situaci.
29. listopadu prošel rozpočtový účet korejského parlamentu, když se vládní strana National Power Party obejít bez přítomnosti svých poslanců, a násilně schválil návrh na snížení rozpočtu, což vedlo k úplnému snížení zvláštního rozpočtu pro prezidentovu kancelář, pro státní zastupitelství, pro úřad pro kontrolu a pro policii, přičemž byl výrazně snížen vládní nouzový rozpočet o celkem 41 bilionů wonů, což znamená, že vláda Yoon Suk-yeol se v příštím roce kvůli nedostatku peněz zastaví.
3. prosince zahájil prezident Yoon Suk-yeol výjimečný stav a vyostřil spor mezi vládou a parlamentem.
Spor mezi vládou a parlamentem je vlastně sporem o rozpočet, Koreji v posledních dvou letech hrozí mimořádný tlak na finance.
Vláda Yoon Suk-yeol zavedla v roce 2023 politiky snižování daní pro bohaté, což vedlo k největšímu poklesu fiskálních příjmů v historii Koreje. Zpráva Ministerstva pro plánování a finance ukazuje, že celkové daňové příjmy Koreje v roce 2023 činily 497 bilionů wonů, což je o 77 bilionů wonů méně než v předchozím roce.
Tento krok Yoon Suk-yeola je skutečným „znárodněním bohatství“.
V současnosti je korejský fiskální deficit stále výrazný, v září letošního roku dosáhl deficit 52,89 bilionu wonů, což představuje 2 % nominálního HDP za rok 2023.
Aby čelila fiskální krizi, vláda Yoon dokonce snížila rozpočet na výzkum a vývoj v Koreji o 15 %, což je poprvé od roku 1991, kdy vláda učinila takové rozhodnutí.
15. prosince schválil korejský parlament oficiálně návrh na impeachment prezidenta Yoon Suk-yeola. 16. prosince oznámil předseda vládní strany Han Dong-hoon rezignaci na svůj post.
……
I když návrh na impeachment předurčuje porážku Yoon Suk-yeola, budoucnost korejské politiky se stává ještě více nejasnou a může dále zvýšit pesimistickou náladu zahraničních investorů.
Pokud zahraniční investoři nebudou optimističtí, jakým směrem se korejská burza vydá v příštím roce?