AI se v posledních letech stala globálním trendem, přičemž dvě klíčové postavy budoucnosti AI, Musk (Elon Musk) a Sam Altman, od počátku spolupráce při zakládání OpenAI až po jejich současnou konkurenční pozici, dokonce se dostali do právních sporů.
Jejich spor se netýká pouze budoucího vývoje AI, ale také globálního trhu a směru lidské civilizace. Altman také 24. prosince v rozhovoru hovořil o zkušenostech OpenAI, jak vnímá vzrůstající konkurenci v oblasti AI a o svých osobních rozepřích s Muskem.
Od neziskového k ziskovému, od nejlepších partnerů k soudnímu sporu.
Altman a Musk založili OpenAI v roce 2015 s cílem neziskově zkoumat a prosazovat AI, aby AI skutečně prospívala lidstvu. Tehdy Altman zdůraznil: „Nesnažíme se o finanční zisk, takže se můžeme zaměřit na výzkum, který má pozitivní dopad na lidstvo.“ Musk k tomu projevil velké nadšení a dokonce osobně investoval.
Musk v roce 2018 odstoupil z představenstva kvůli nespokojenosti s tím, jak se OpenAI postupně odklání od neziskového modelu. Později OpenAI přeměnila svou organizační strukturu z čistě „neziskové“ na hybridní model kombinující ziskovou a neziskovou strukturu a získala investice ve výši miliard dolarů od společnosti Microsoft.
Tento krok přiměl Muska věřit, že tato změna již porušuje původní slib „neziskovosti“ a mohla by být i nezákonná. Altman však zdůrazňuje, že náklady na vývoj AI jsou ohromující a transformace je nezbytná, dodává, že vývoj AI by mohl vyžadovat více než 100 miliard dolarů.
(Musk obviňuje OpenAI z toho, že se spojila s Microsoftem, aby potlačila vývoj xAI: „Vzal mi více než 40 milionů dolarů, Altman a Stripe si hrají na vlastním písečku.“)
Muskův soudní spor pokračuje, Altman: „Nezajímá se o veřejný prospěch.“
Od roku 2024 Musk zahájil sérii soudních sporů proti OpenAI a požádal federální soud, aby zastavil OpenAI v dalším směřování k ziskovým podnikům. Dokonce se v různých médiích a na sociálních platformách několikrát vyjádřil, že Altman „není důvěryhodný“ a kritizoval ho, že se odklonil od původního záměru a předal nejmocnější technologie AI nespolehlivým lidem.
Altman uvedl, že Musk opakovaně navrhoval převést OpenAI na ziskovou společnost a dokonce navrhl integrovat OpenAI do Tesly, ale Altman to odmítl. Myslí si, že Muskovi motivy jsou spíše důsledkem konkurenčního tlaku než skutečného zájmu o veřejný prospěch.
Meta se také zapojila a obvinila z nefér transformace.
Pokud jde o Meta, která se také zapojila do „transformačního“ boje a zaslala dopis kalifornskému státnímu zastupitelství s žádostí o zastavení transformace OpenAI na ziskový model, tvrdí, že to může poskytnout neziskové organizaci nespravedlivé daňové výhody. Altman si však myslí, že akce Mety by mohly být pokusem o přilákání Muska jako strategického partnera nebo by mohly být motivovány konkurenčním tlakem, případně nespokojeností s postojem OpenAI.
(Kontroverze kolem transformace OpenAI se rozhořívá! Meta se právně angažuje, aby zastavila Muskova konkurenta.)
Musk zakládá X.AI, což vyvolává opozici, jejichž názory se rozcházejí.
Kromě soudních sporů založil Musk také AI společnost „X.AI“, čímž se přímo postavil proti OpenAI. Altman popisuje Muska jako „člověka, který má rád konflikty“ a má silnou soutěživost, a měl podobné spory s mnoha technologickými giganty, ale zdůrazňuje, že posláním OpenAI zůstává učinit AI prospěšnou pro celé lidstvo, a nikoli ji zneužívat pro obchodní nebo osobní zájmy.
Altman také při rozhovoru opakovaně zdůraznil, že vláda musí stanovit bezpečnostní regulace a související právní předpisy pro AI. Zároveň vyzval vládu, aby nezapomněla na podporu rozvoje malých podniků a poskytla větší flexibilitu. Domnívá se, že přísná regulace podobná té, která se týká jaderných zbraní, by mohla vést k nadměrnému soustředění moci v rukou vlády a mohlo by to potlačit technologické inovace.
Altman dále uvedl, že ačkoli Musk rovněž podporuje regulaci AI, mnozí se domnívají, že jeho iniciativa spíše slouží k potlačení konkurentů a tím posílení jeho vlastní tržní pozice.
(Zakladatel OpenAI se nebojí Muskova politického zásahu do trhu AI, lituje rozpad jejich vztahu: Musk byl kdysi mým hrdinou.)
Strategický význam v souvislosti s mocenským bojem mezi USA a Čínou, OpenAI se účastní obranného vývoje.
Vzhledem k zhoršujícímu se soupeření mezi USA a Čínou Altman uvedl: „Pokud Čína v globálním závodě v oblasti AI povede, může to mít vážný dopad na bezpečnost a ekonomiku USA a celého světa.“ Dále řekl, že USA musí udržet technickou vedoucí pozici, ale také by měly zvážit možnost spolupráce s Čínou, aby se zabránilo nekonečnému cyklu konkurence.
„I když nesouhlasíme s Čínou, v oblastech jako je vývoj AI, které se týkají globálních společných zájmů, může být spolupráce nezbytná.“ Altman také zdůraznil, že USA musí zajistit svou vedoucí pozici v globální konkurenci v oblasti AI, jinak by mohly nést obrovské náklady. Vyzval americkou vládu, aby zvýšila investice do tuzemských výrobců čipů a datových center, aby udržela konkurenceschopnost.
Dříve OpenAI výslovně zakázala použití technologií AI pro vývoj zbraní, ale nyní spolupracuje s americkým obranným dodavatelem Anduril na obranném vývoji a účastní se vývoje obranných systémů založených na AI. Altman vysvětluje, že pomoc USA a jejím spojencům při zvládání hrozeb je odpovědným přístupem, a že aplikace těchto technologií budou podléhat přísným omezením.
Musk a Altmanova neshoda, od neziskového k ziskovému, dokonce i Meta se zapojila do konfliktu, a to vše se rozšířilo na globální boj o kontrolu nad technologiemi AI. V kontextu soupeření mezi USA a Čínou a rostoucí globální konkurence v oblasti AI, tato AI bitva mění nejen technologickou mapu, ale také určuje směr budoucího mezinárodního pořádku.
(Bitva o sankce mezi Čínou a USA: USA neprodávají Číně čipy, Čína reaguje nedodáním vzácných kovů americkým firmám.)
V tomto článku Altman hovoří o konkurenci v AI a konfliktu s Muskem: chtěl jen integrovat OpenAI do Tesly, USA musí zvýšit investice do AI čipů. Poprvé se objevilo na Chain News ABMedia.