Dilema kryptopodnikatelů: Možná se o regulaci nezajímáte, ale regulace se určitě zajímá o vás

Autor: Mario Laul

Přeložil: Shen Chao TechFlow

Základ veřejných blockchainů je položen kyberpunkery (Cypherpunks). Ačkoli byl kryptoprůmysl od začátku určen k tomu, aby zahrnoval různorodé ideje a praktiky, decentralizace, otevřený software, bezpečnost kryptografie, ochrana soukromí a sebekontrola jsou vždy základními kameny jeho nejvíce disruptivních výsledků.

Tato oblast však čelí i základnímu problému: v situaci, kdy chybí regulační rámec podporující inovace a uznávající blockchain jako administrativní infrastrukturu s jedinečnými funkcemi, musí kryptopodnikatelé čelit obtížné volbě — buď se držet čistě puristických idejí, což zkomplikuje strukturu a provoz projektu; nebo učinit kompromisy na svých původních ideálech výměnou za regulační uznání a tradičnější cestu k úspěchu.

Toto dilema nazývám "dilema kryptopodnikatelů" (Cryptopreneur’s Dilemma).

Od vzniku blockchainu nese velkou vizi: realizaci oddělení měny od státu, vybudování odolné globální platební a koordinační sítě, vývoj softwarových služeb bez jednoho bodu selhání a vytvoření nových digitálních organizací a forem řízení. K dosažení tak revoluční změny je potřeba zvláštní historické pozadí.

Pro kryptoprůmysl je toto pozadí formováno následky globální finanční krize a evolucí dat a obchodních modelů velkých technologických společností (Big Tech). Současně globální rozšíření digitálních technologií a vestavěné tokenové incentivy poskytly téměř ideální podmínky pro rychlý rozvoj raného ekosystému kryptoprůmyslu. Od té doby, s akumulací sociálního a finančního kapitálu v jednotlivých blockchainových sítích a celém odvětví, se kryptoprůmysl postupně stal silou, kterou nelze ignorovat, což se obzvlášť projevilo v prezidentských volbách v USA v roce 2024.

Nicméně, k dosažení revoluční změny je potřeba nejen odvaha, ale také určitá míra "sociologické naivity". Jakýkoli pokus o narušení sociální struktury, zejména struktury založené na právu, má často daleko větší pravděpodobnost selhání než úspěchu.

Kryptoprůmysl skutečně zachytil veřejné nespokojenosti s tradičním systémem výzvou stávajícím institucím, ale tato konfrontační pozice se těžko slučuje s cílem budování digitální platformy, která slouží globálním uživatelům. Stejně tak se blockchainové transakce snaží obcházet regulační požadavky své jurisdikce (ať už provozovatelů základní infrastruktury nebo účastníků transakce), což vždy čelí riziku zásahu místními orgány činnými v trestním řízení.

Aby kryptoprůmysl dosáhl skutečného růstu a vlivu, musí přijmout formalizaci svého regulačního statusu a následné důsledky. Jak říká jedno slavné přísloví: "Možná se o stát nezajímáte, ale stát se určitě zajímá o vás."

I když mnohé aspekty stále procházejí změnami, právě to vidíme v praxi. Od zdanění kryptorelevantních aktivit, klasifikace tokenizovaných aktiv, přes implementaci pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CTF), až po jasné vymezení právní odpovědnosti v řízení DAO, kryptoprůmysl se postupně integruje do stávajícího regulačního rámce zaměřeného na národní jurisdikci.

Nicméně, co je důležitější, tento proces také vyvolal vznik nového případu práva a přizpůsobeného regulačního rámce — tyto rámce se staly klíčovým bojištěm pro ochranu původních hodnot kryptoprůmyslu, aby se zabránilo jejich opomíjení nebo zničení v ideologických a politických hrách (ať už záměrně či nikoli). Důvodem existence tohoto "dilema kryptopodnikatelů" je, že proces jeho legalizace je, jako u jakéhokoli inovativního úsilí s dalekosáhlými důsledky, pomalý a sporný. Pro kryptoprůmysl je tento proces zvláště obtížný, protože jednání některých zlých oportunistů vedlo k nedorozumění obrazu odvětví a zbytečnému vedlejšímu poškození.

Dalším pozoruhodným trendem je stále větší fúze blockchainu s tradičními obchodními a finančními systémy. Pro ty, kteří vidí kryptoprůmysl jako paralelní systém zaměřený na nahrazení tradičních institucí, tato fúze rozmazává hranice mezi oběma a může vyvolat kognitivní disonance a vnitřní konflikty. Pro jiné je tato fúze přesně tím, co značí úspěch a je jedinou udržitelnou cestou, jak se blockchain stane systémově důležitou infrastrukturou. Jak se odvětví postupně zralé a snižuje riziko, jeho účastníci, provozovatelé a uživatelské skupiny se také budou neustále rozšiřovat a diverzifikovat. Tento trend, i když přitahuje pozornost tradičních podniků, může také dále zhoršit nejasnost narativu kryptoprůmyslu, zejména když se tradiční instituce snaží ovládat ty zjevně neutrální infrastruktury. Riziko "institucionální zajetí" se bude s rozšířením kryptoprůmyslu proporcionálně zvyšovat.

Jak by se tedy mělo přehodnotit "dilema kryptopodnikatelů", když veřejné blockchainy vstoupí do další fáze své adopční křivky?

Na jedné straně se zdá, že úspěch mainstreamizace kryptoprůmyslu více závisí na hluboké integraci se stávajícími systémy, než na lpění na nějaké idealizované, zcela decentralizované vizi. Přijmout tento fakt: většina "krypto projektů" nakonec může být neodlišitelná od tradičních podniků nebo projektů otevřeného zdrojového kódu, nebo že většina uživatelů blockchainu pravděpodobně nebude zcela akceptovat ideály kyberpunku, dokonce je nepoužije jako hlavní základ pro spotřebitelská rozhodnutí, není nic nepřijatelného. Pokud tyto systémy mohou zůstat otevřené a ověřitelné a jsou odolnější než stávající alternativy, pak "decentralizované představení" má téměř žádný praktický význam a je nelogické, že centralizované podniky využívají a provozují veřejné blockchainy. Jakmile bude regulační status kryptoprůmyslu vyjasněn, toto dilema už možná nebude pro většinu podnikatelů důležité.

Nicméně, myslet si, že to znamená konec původní vize kryptoprůmyslu, je nesprávné. Technologie jako autonomní roboti a umělá inteligence (AI) vnášejí do digitální revoluce nové, hluboké transformační síly a poptávka po silných výpočetních a informačně-řízených službách je urgentnější než kdy jindy.

Jako inovativní platforma může blockchain poskytnout alternativu k tradičním systémům, které jsou náchylné k korupci, masovému sledování a jednomu bodu selhání. Blockchain může trvat pouze tehdy, když dostatečný počet podnikatelů a podporovatelů vytrvá na těžké cestě budování skutečně decentralizovaných, soukromí chránících a odolných systémů. I když obchodní úspěch kryptoprůmyslu již nemusí záviset na těchto ideálech, jeho dlouhodobý sociální dopad bezpochyby stále závisí na tom.