Ruská strategická „de-dollarizace“ prosazuje obchod s Čínou a Indií

Rusko učinilo významné kroky v přetváření dynamiky globálního obchodu tím, že většinu svého obchodu s Čínou a Indií provádělo v národních měnách, čímž se vzdalo závislosti na americkém dolaru. Prezident Vladimir Putin nedávno prozradil, že více než 90 % obchodu s Čínou se nyní vypořádává v rublech a jüanech, zatímco více než 50 % obchodu s Indií probíhá podobným způsobem.

Přechod na místní měny

Tato transformace je reakcí na rozsáhlé západní sankce uvalené na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tyto sankce omezily přístup Ruska k mezinárodním finančním systémům, jako je SWIFT, a přinutily národ, aby prozkoumal alternativní platební metody. Upřednostněním vypořádání v místní měně chce Rusko ochránit svou ekonomiku, snížit závislost na obchodu s dolarem a posílit vazby s klíčovými partnery.

Rekordní růst obchodu s Čínou

Obchod mezi Ruskem a Čínou vzrostl na bezprecedentní úroveň. V roce 2023 dosáhl bilaterální obchod rekordních 240 miliard dolarů a projekce pro rok 2024 naznačují další růst. Význam Yuanu v tomto obchodu raketově vzrostl:

Vývoz do Číny: Využití jüanu vzrostlo z 0,5 % v roce 2021 na 16 % v roce 2022.

Dovoz z Číny: Využití jüanu se zvýšilo ze 4 % v roce 2021 na 23 % v roce 2022.

Současně se role amerického dolaru v obchodě mezi Ruskem a Čínou propadla ze 46,8 % v roce 2021 na prakticky nulu do roku 2023. V důsledku tohoto trendu nyní ruské banky drží více rezerv v jüanech než v dolarech.

Postupné přijímání místních měn v Indii

Zatímco Indie byla v přijímání vypořádání v místní měně pomalejší, více než 50 % jejího obchodu s Ruskem nyní obchází dolar. Tato změna je v souladu s širším globálním „de-dolarizačním“ pohybem, který snižuje expozici vůči dolarově orientované volatilitě a geopolitickým rizikům.