V posledních letech se zájem USA o kryptoměny ukazuje jako přechod od marginalizace k strategizaci. Zejména potenciální politický směr nové vlády naznačuje, že USA by mohly považovat bitcoin za strategickou rezervu ve stylu „digitálního zlata“. I když je tento koncept stále v diskusi, logika za ním je fascinující.
Za prvé, tento krok USA má za cíl posílit jejich globální finanční hegemonii. Postavení dolaru jako globální rezervní měny čelí výzvám a decentralizovaná povaha bitcoinu poskytuje alternativní formu rezervy, která může být rozšířením nebo dokonce doplňkem dolaru. Za druhé, tato politika je také úzce spojena s vysokou flexibilitou amerického kapitálového trhu. Přitažlivost bitcoinu jako vysoce rizikového aktiva vytváří přirozenou synergii s uvolněnou měnovou politikou Federálního rezervního systému, poskytující investorům širší prostor pro výběr. Zvláštní pozornost si zaslouží pragmatismus americké vlády v tomto procesu. Interakce se společností Crypto.com a příslušné zrušení soudních žalob odrážejí záměr spolupráce mezi vládou a podniky při vytváření regulačního rámce. Tento postoj poskytuje nové příklady pro formulaci politiky kryptoměn na celosvětové úrovni.
Ve srovnání se Spojenými státy je Evropa v politickém směru kryptoměn více konzervativní a rozporuplná. Na jedné straně plán digitálního eura vedený Evropskou centrální bankou ukazuje, že chce posílit kontrolu nad měnovým systémem prostřednictvím digitální měny centrální banky (CBDC); na druhé straně se bitcoin postupně stává symbolem „digitální svobody“ prosazovaným některými evropskými poslanci.
Rozdílný postoj Evropy k bitcoinu odráží hlubokou hru mezi autoritou centrální banky a ekonomickou svobodou občanů. Evropská centrální banka doufá, že prostřednictvím digitálního eura dosáhne efektivnější implementace měnové politiky, avšak tento centralizovaný model vzbuzuje obavy veřejnosti ohledně soukromí a nadměrné koncentrace moci. Naopak decentralizace a protinflace vlastnosti bitcoinu jsou považovány za nástroj proti chybám měnové politiky a poskytují novou rétoriku některým kritizujícím politikům.
Tento rozpor není omezen pouze na politickou úroveň, ale může také vést k tomu, že Evropa v budoucí konkurenci digitálních měn propásne příležitosti. Protože bitcoin není pouze inovací v kategorii aktiv, ale může se stát klíčovou proměnnou v soutěži o pravidla digitální ekonomiky mezi rozvíjejícími se ekonomikami.
Při diskusi o politických neshodách také očekávání snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému otevírá nové možnosti pro trh s kryptoměnami. Snížení úrokových sazeb nejen snižuje náklady na kapitál, ale také oslabuje atraktivitu pevných výnosových aktiv, což nutí investory hledat třídy aktiv s vysokým výnosem. A bitcoin, kvůli své vysoké volatilitě a decentralizované povaze, se samozřejmě stává potenciálním cílem v očích investorů.