Řeknu vám pravdu, mám kamaráda, který má několik tisíc placiček, ale říká, že je depresivní.
Konkrétně několik tisíc není jisté, minimálně tři tisíce, už v minulém kole byl volný, v tomto kole by mohl utrácet celý život a nikdy by mu to neskončilo. Včera mi najednou poslal zprávu, že už pociťuje, že život je nudný, nemá cíle, v poslední době ho nic nezajímá, s ostatními má pocit, že to nemá smysl, v životě ho nezajímají prospěchy, které ostatní usilují, a když vidí, jak si lidé navzájem škodí, dokonce mu to přijde směšné. Každou noc se cítí osaměle, kromě toho, že se alkoholicky otupuje, už nenachází žádný způsob, jak se potěšit. Myslí si, že ho nikdo nemůže pochopit a nikdo se nemůže vcítit do jeho situace. Kluci, kromě toho, že mu řeknu pár sprostých slov, jak mu mám s slzami v očích poradit.
