Autor: TaxDAO

1. Úvod

V posledních letech, v kontextu rychlého rozvoje trhu kryptoměn a stále se prohlubujícího povědomí mezinárodní komunity o kryptoměnách, se postoj vlád a finančních institucí k těmto aktivům postupně mění. Zpočátku Dánská banka zaujímala negativní postoj vůči kryptoměnám a odrazovala klienty od investic do kryptoměn, aby se vyhnula podpoře praní špinavých peněz a dalších finančních nelegálních aktivit. Nicméně časem Dánsko začalo ukazovat otevřenější postoj vůči kryptoměnám.

Dánský daňový výbor nedávno navrhl, aby od roku 2026 byly nerealizované zisky a ztráty z kryptoměn začleněny do daňového rámce, s cílem sladit daňový systém kryptoměn s aktuálními pravidly pro jiné investiční produkty jako akcie, dluhopisy atd. Tento článek představí daňový a regulační systém kryptoměn v Dánsku, aby pomohl čtenářům lépe pochopit současnou politiku kryptoměn v Dánsku a její transformační pozadí.

2. Přehled základního daňového systému v Dánsku

2.1 Dánský daňový systém

Dánsko je typickou vyspělou zemí s vysokými daněmi a vysokými sociálními dávkami. Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se Dánsko umisťuje na prvním místě mezi členskými státy, pokud jde o podíl daní na jeho hrubém domácím produktu (HDP), který činí přibližně 46,3 %. V legislativě daňového systému Dánska hraje klíčovou roli parlament, všechny daňové zákony nabývají účinnosti a jsou zveřejňovány až po podpisu královny a alespoň jednoho ministra kabinetu. Daňový management je přitom v kompetenci dánského Ministerstva financí, které má pod sebou několik funkčních institucí, Národní daňový tribunál (National Tax Tribunal) a Národní daňový úřad (SKAT). Je důležité si uvědomit, že dánské autonomní území – Faerské ostrovy a Grónsko, mají nezávislé daňové systémy a nepodléhají dánskému daňovému systému.

Dánský daňový systém je podobný italskému daňovému systému, který jsme již představili, a oba systémy se hlavně dělí na dvě hlavní kategorie: přímé daně a nepřímé daně. V Dánsku jsou přímé daně ty, které se strhávají přímo z příjmů daňového poplatníka, zahrnují daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, dodatečnou daň na pracovní trh, církevní daň, daň z odhadu majetku a daň z majetku. Nepřímé daně jsou pak daně, které daňový poplatník platí při nákupu zboží nebo služeb, a zahrnují především daň z přidané hodnoty, celní poplatky, daň z uhlíkových emisí a spotřební daně.

2.2 Hlavní druhy daní v Dánsku

2.2.1 Daň z příjmů fyzických osob

V Dánsku je každý jednotlivý, který zde žije déle než 6 měsíců, povinen plnit daňové povinnosti vůči dánské vládě. Pro jednotlivce žijící v Dánsku platí plná daňová odpovědnost. Obecně platí, že daně, které musí jednotlivci platit, zahrnují státní daň, obecní daň, daň na pracovní trh a církevní daň. Dánsko uplatňuje progresivní daňové sazby na příjmy a kapitálové zisky jednotlivců, přičemž tato sazba se liší v závislosti na městě bydliště, přičemž maximální daňová sazba může dosáhnout 52,07 %.

(1) Státní daň: používá progresivní daňový systém, rozdělený na minimum a maximum, na základě příjmů jednotlivců. Minimální daňový základ se počítá na základě příjmů jednotlivce plus pozitivní čisté kapitálové příjmy. V roce 2024 je minimální daňová sazba pro tento základ 12,01 %. Pro jednotlivce bez partnera se maximální daňový základ také skládá z příjmů jednotlivce plus pozitivní čisté kapitálové příjmy. Při výpočtu maximální daně se nejprve odečte 8 % daň na pracovní trh a poté se na částku přesahující 588 900 dánských korun (standard pro rok 2024) použije 15 % daň.

(2) Městská daň: místní příjmová daň, také známá jako městská daň, se počítá na základě zdanitelného příjmu a má jednotnou sazbu, která se liší v závislosti na městě. Podle údajů z roku 2024 průměrná sazba městské daně v Dánsku činí 25,067 %.

(3) Daň na pracovní trh: její sazba činí 8 % z příjmu jednotlivců.

(4) Církevní daň: Církevní daň se vybírá na základě jednotné sazby, která se liší v závislosti na městě. Průměrná úroveň církevní daně v Dánsku v roce 2024 činí přibližně 0,65 %. Tuto daň vybírá obecní úřad, ale vztahuje se pouze na členy dánské státní církve (tj. luteránské církve). Při registraci v Dánsku musí každý jednotlivý jasně deklarovat, zda by měl být zahrnut do výběru církevní daně.

(5) Daň na kapitál: podle dánských předpisů o kapitálových příjmech v roce 2024, pokud částka kapitálových příjmů nepřesahuje 122 000 dánských korun (tento standard se vztahuje na manželské páry), je zdaněna sazbou 27 %. Jakmile kapitálové příjmy překročí tuto částku, sazba pro překročenou část vzroste na 42 %.

(6) Ostatní daně: tyto se týkají především cizinců, například vědci, kteří pracují v Dánsku nebo jsou do Dánska vysláni, mohou požádat o jednotnou daňovou sazbu 27 % na svůj celkový plat, přičemž tato výhoda může trvat maximálně 84 měsíců, avšak podmínky pro uznání jsou mnohé. Navíc, jednotná daňová sazba 27 % nezahrnuje všechny příjmy, ale počítá se na základě hotovostních mezd, telefonních / internetových služeb poskytovaných zaměstnavatelem, zdaněné hodnoty firemních aut a zdaněného zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Pro všechny ostatní příjmy, které nejsou zahrnuty do jednotné sazby, se použijí běžná daňová pravidla. Je důležité poznamenat, že z příjmů podléhajících jednotné sazbě není povoleno provádět žádné odpočty. Po uplynutí 84 měsíců přestane být příjem osvobozen od jednotné sazby a bude zdaněn běžnou sazbou.

2.2.2 Daň z příjmů právnických osob

Podle dánské daňové legislativy jsou všechny společnosti registrované v Dánsku považovány za daňové rezidenty Dánska, což znamená, že jejich veškerý příjem podléhá zdanění. Sazba daně z příjmů právnických osob pro běžné podniky v Dánsku činí 22 %, přičemž je umožněno odečíst pouze odpisy a náklady přímo související s provozem společnosti. Při určování zdanitelného příjmu je třeba nejprve odečíst daňové úlevy a částku odpisů od celkového příjmu společnosti. Je důležité poznamenat, že kvůli možnosti odečíst provozní náklady a odpisy může být skutečná daňová zátěž společnosti nižší než zákonná sazba 22 %.

Dle dánské daňové legislativy se pro stálé provozovny (PE) a nemovitosti nacházející se v zahraničí uplatňuje princip teritoriality. To znamená, že dánské společnosti neplatí daně z příjmů, které získávají globálně. Naopak příjmy z neustálých provozoven mimo Dánsko nebo z nemovitostí v zahraničí nejsou započítávány do daně z příjmů v Dánsku. Pro nerezidentní společnosti platí, že daně se vztahují pouze na zisky generované v Dánsku. Sazba daně z příjmů právnických osob je stanovena na 22 %.

2.2.3 Daň z přidané hodnoty

Dánsko uvaluje daň z přidané hodnoty na zboží a služby prodávané a dovážené do země, přičemž standardní sazba činí 25 % z ceny bez daně. Naopak, exportované zboží a služby jsou od zdanění osvobozeny. Kromě toho Dánsko uplatňuje některé osvobození od DPH na specifické služby, které zahrnují oblast financí, pojištění, zdravotnictví, vzdělávání a osobní dopravy.

Pro společnosti, které se zabývají činnostmi osvobozenými od daně z přidané hodnoty, není nutné se registrovat pro DPH a platit ji, ale zároveň nemohou požadovat vrácení DPH za materiály nebo služby zakoupené pro tyto činnosti. U společností s 0 % sazbou DPH je nutná registrace, ale nemusí skutečně platit DPH a nemusí zahrnovat DPH v cenách zboží nebo služeb. Současně mají tyto společnosti právo požadovat vrácení DPH zahrnuté v produktech nebo službách poskytnutých jejich dodavateli.

2.2.4 Daň z přidané hodnoty

V Dánsku se daň z přidané hodnoty platí pouze při prodeji zboží na území Dánska nebo při jeho dovozu. Každá společnost, která dováží zboží do Dánska nebo vyrábí zboží v Dánsku, se musí nejprve zaregistrovat u dánských daňových úřadů, aby splnila povinnost platit daň z přidané hodnoty. DPH se vybírá na určité zboží, včetně, ale nikoli výlučně, ropných produktů, určitých typů obalových materiálů, alkoholických nápojů, tabáku, čokolády a cukrovinek, kávy atd.

Sazby daně z přidané hodnoty v Dánsku se liší v závislosti na kategorii zboží. Pro alkoholické nápoje platí dvě sazby: pro lihoviny s obsahem alkoholu nad 22 % je sazba 100 %; zatímco pro alkoholické nápoje pod 22 % je sazba 50 %. Co se týče tabákových výrobků, sazby se také liší podle typu. Je důležité poznamenat, že spotřební daň na tabákové výrobky se vybírá na výrobní úrovni.

3. Daňová politika Dánska týkající se kryptoměn

3.1 Kvalifikace kryptoměn v Dánsku

V Dánsku dánský úřad pro finanční dohled v prosinci 2013 vydal prohlášení, že bitcoin (a další kryptoměny) nejsou měnou, a v březnu 2014 dánská centrální banka vydala své prohlášení, které oznámilo prakticky totéž. Dánský daňový výbor nakonec na začátku roku 2018 rozhodl, že zisky z obchodování s kryptoměnami podléhají zdanění, což znamená, že kryptoměny jsou považovány za spekulativní aktiva a že kryptoměny jsou v Dánsku považovány za vysoce rizikové investiční nástroje, přičemž v té době chyběl jasný regulační rámec a neexistovaly oficiální regulační orgány, které by je spravovaly a regulovaly, a investoři museli nést investiční rizika.

3.2 Aktuální stav daňové politiky v Dánsku pro kryptoměny

3.2.1 Přehled stavu

Dánská vláda považuje zisky z kryptoměn za kapitálové příjmy a vyžaduje od investorů, aby každoročně hodnotili svá portfolia kryptoměn. Zároveň Dánsko umožňuje investorům používat ztráty z investic k vyrovnání zisků.

Kromě toho dánská vláda plánuje zahrnout kryptoměnová aktiva do stejného daňového rámce jako tradiční investiční produkty s cílem sladit daňový systém kryptoměn s existujícími pravidly pro akcie, dluhopisy a další typy investic. Například pravidlo o tenkém kapitalizaci, které je součástí dánského daňového systému, znamená omezení firem, aby se vyhýbaly daním prostřednictvím financování dluhy namísto vlastního kapitálu. Konkrétně, pokud poměr dluhu k vlastnímu kapitálu firmy příliš vysoký, daňové orgány mohou upravit daňové zacházení, aby zajistily spravedlnost v zdanění. Nebo pravidlo o kontrolovaných zahraničních společnostech se vztahuje na dánské společnosti, které mají kontrolu nad společnostmi, které byly založeny v jiných zemích. Pokud tyto společnosti v určitých případech nedokážou repatriovat zisky do Dánska, dánské daňové orgány mohou tyto nerealizované zisky považovat za příjmy z dánských zdrojů a zdanit je. Koordinační pravidla mají za cíl posílit kontrolu dánské vlády nad kryptoprůmyslem a snížit původní složitost zdanění kryptoměnových aktiv.

V posledních letech, na pozadí rychlého rozvoje trhu s kryptoměnami, dánská vláda velmi dbá na daňové otázky v této nové oblasti. Proto se aktivně a důkladně zabývají daňovým systémem kryptoprůmyslu. Tato série úsilí nakonec vedla k úspěšnému vypracování nového návrhu na zdanění nerealizovaných kapitálových zisků z kryptoměn.

3.2.2 Daň z nerealizovaných zisků

Dánská vláda provádí inovativní pokus, její daňový výbor zveřejnil návrh daňového zákona pro kryptoměnová aktiva, oficiální legislativní proces se očekává na začátku roku 2025, kdy ministr financí předloží parlamentu příslušný návrh. Tento návrh doporučuje, aby od 1. ledna 2026 začal platit daňový systém založený na tržních cenách pro kryptoměnová aktiva, s maximální daní až 42 % na nerealizované zisky z kryptoměn. Je důležité poznamenat, že tento návrh byl předložen na pozadí rostoucího používání kryptoměn v Dánsku a plánuje se retroaktivně vztahovat na kryptoměnová aktiva získaná od vzniku bitcoinu v roce 2009, přičemž umožňuje investorům kompenzovat zisky z investičních ztrát.

Návrh byl podrobně uveden ve 93stránkovém komplexním reportu, jehož hlavním cílem je sladit daňový systém kryptoměn s tradičními finančními nástroji a zároveň řešit dlouhodobé výzvy v kryptoprůmyslu. Dánský ministr financí Rasmus Stoklund zdůraznil nutnost této reformy a poukázal na nespravedlnosti daňového zatížení, kterým čelí investoři do kryptoměn podle aktuálních předpisů. Ministr Stoklund prohlásil: „V posledních letech byli dánští investoři do kryptoměn často zasaženi vysokými daněmi. Návrh komise zajistí spravedlivější a rozumnější zdanění zisků a ztrát z kryptoměn.“

4. Regulace kryptoměn v Dánsku

4.1 (Zákon o finančních podnicích)

Dánská vláda stanovila přísné podmínky pro vstup na trh kryptoměnových aktiv podle (Zákon o finančních podnicích) (dánsky: lov om finansiel virksomhed), které vyžadují, aby společnosti získaly povolení před poskytováním služeb v oblasti kryptoměn a aby alespoň 40 pracovních dnů před zahájením poskytování služeb oznámily dánskému úřadu pro finanční dohled. Dále podle kapitoly 9 a § 181 tohoto zákona, pokud podnik funguje jako finanční holding nebo smíšený holding, musí dodržovat specifické registrační postupy. Při úpravách vnitřních předpisů těchto finančních podniků musí být dánskému obchodnímu úřadu předložen datovaný výtisk těchto předpisů, který musí obsahovat veškeré nově upravené obsahy. Poté dánský obchodní úřad tento výtisk předá dánskému úřadu pro finanční dohled. Tato série přísných registračních a licenčních kontrolních opatření má za cíl zabránit potenciálním rizikům již na začátku a položit pevný základ pro budoucí rozvoj průmyslu kryptoměn.

Dále tento zákon zdůrazňuje, že pokud podnik čistě z důvodu vyhnutí se právní regulaci v zemi / oblasti svých hlavních zákazníků zvolí Dánsko jako sídlo nebo registrační adresu, dánský úřad pro finanční dohled odmítne žádost o oprávnění. Toto přísné ustanovení účinně chrání regulovaný rozvoj dánského kryptoprůmyslu a snižuje právní rizika, která by mohla vyplývat z příchozích podniků, a poskytuje silnější a komplexnější ochranu právním zájmům příslušných společností a jejich zaměstnanců.

Aby Dánská finanční regulační agentura (nebo jiné dánské instituce na základě zákonného pověření) mohla účinně a rychle reagovat na potřebu řízení rizik, tento zákon jí poskytuje zvláštní pravomoci, které jí umožňují vstupovat do místních provozoven poskytovatelů kryptoměnových služeb (s výjimkou aktivem podložených tokenů a elektronických měnových tokenů) kdykoli bez soudního příkazu a požadovat informace od jednotlivců, emitentů aktivem podložených tokenů, emitentů elektronických měnových tokenů a poskytovatelů kryptoměnových služeb, kteří se podílejí na transakcích s kryptoměnami (s výjimkou aktivem podložených tokenů a elektronických měnových tokenů). Tento krok má za cíl efektivněji regulovat průmysl kryptoměn a přísně postihovat nezákonné a nesprávné praktiky, aby byla zajištěna bezpečnost aktiv investorů do kryptoměn.

4.2 (Zákon o správcích alternativních investičních fondů v Dánsku)

Pokud se (Zákon o finančních podnicích) zaměřuje na preventivní opatření a průběžnou dohlížení, pak (Zákon o správcích alternativních investičních fondů v Dánsku) (dánsky: lov om forvaltere af alternative investeringsfonde) se více zaměřuje na dozor nad událostmi, které již došlo a které mohou poškodit práva investorů do kryptoměn. Podle tohoto zákona má dánský úřad pro finanční dohled pravomoc zcela nebo částečně odebrat oprávnění správcům alternativních investičních fondů, nebo dokonce zakázat marketing aktivit pro alternativní investiční fondy, které spravují. Tato přísná opatření se vztahují na různé situace, včetně, ale nejen na: získání licencí na základě mylných informací nebo jakýchkoli jiných podvodných praktik; porušení pravidel (Zákona o prevenci praní špinavých peněz); a nevyužití této licence během 12 měsíců od jejího získání.

Aby se předešlo střetu zájmů, tento zákon stanoví, že správci alternativních investičních fondů by měli vytvořit funkci řízení rizik, která by měla být funkčně a hierarchicky oddělena od provozního oddělení (včetně funkce správy portfolia) a měla by být schopna konzistentně a efektivně identifikovat, měřit, řídit a monitorovat všechna rizika související s investičními strategiemi, cíli a rizikovými profily každého spravovaného alternativního investičního fondu.

Pokud členové vedení správců alternativních investičních fondů nezavedou nezbytná opatření v případě významných ztrát nebo rizika bezprostředních významných ztrát, mohou být pokutováni nebo čelit maximálně 4 měsícům odnětí svobody, pokud na základě jiných zákonů nemají vyšší trest. Osoby spojené se správci alternativních investičních fondů, které poskytnou veřejným institucím, veřejnosti, jakékoli právnické osobě nebo investorům alternativních investičních fondů poskytovaných správcem nepravdivé nebo zavádějící informace, nebo se dopustí závažné nebo opakované nedbalosti, která způsobí ztrátu pro investory, mohou čelit pokutám nebo maximálně 4 měsícům odnětí svobody.

Je zřejmé, že tento zákon zaujímá přísnější přístup k následnému řízení. Přísné sankce mohou účinně odradit od jednání, která poškozují zájmy investorů do kryptoměn, a pomoci udržovat dobrý řád v odvětví kryptoměn, posílit preventivní účinek zákona a dále posílit vládní dohled nad kryptoprůmyslem.

4.3 (Zákon o prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu)

(Zákon o prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu) (dánsky: lov om forebyggende foranstaltninger mod hvidvask og finansiering af terrorisme) stanoví, že pokud firma nebo osoba ví, má podezření nebo má rozumný důvod mít podezření, že nějaká transakce, finanční prostředky nebo činnost souvisejí s praním špinavých peněz nebo financováním terorismu, musí okamžitě informovat tajemníka pro praní špinavých peněz. To se vztahuje také na podezření, které vznikají z dotazů potenciálních klientů, kteří se pokoušejí uskutečnit transakci nebo mají zájem o transakci nebo činnost. Transakce a investice související s kryptoměnami jsou rovněž regulovány (Zákonem o prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu).

Tajná kancelář pro praní špinavých peněz je organizačně a funkčně nezávislá, jakožto národní centrální jednotka má za úkol: přijímat a analyzovat oznámení o podezřelých transakcích a další informace související s praním špinavých peněz, souvisejícími zločiny nebo financováním terorismu; v případě podezření na praní špinavých peněz, související zločiny nebo financování terorismu informovat příslušné orgány, instituce a skupiny o svých analýzách a dalších relevantních informacích; tajná kancelář rovněž spolupracuje s jinými institucemi při přípravě a aktualizaci národní analýzy rizik v oblasti praní špinavých peněz s cílem identifikovat, vyhodnotit, porozumět a omezit aktuální rizika praní špinavých peněz.

Tento přístup odráží rozhodnost Dánska v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu a jeho efektivní výkon. Požadováním, aby společnosti a jednotlivci okamžitě informovali o podezřelých situacích, lze výrazně zvýšit schopnost monitorovat a varovat před takovými trestnými činy. Nezávislost a profesionalita tajemníka pro praní špinavých peněz také zajišťují spravedlnost a přesnost při zpracovávání souvisejících informací. Navíc úzká spolupráce s jinými institucemi může vytvořit komplexnější a efektivnější síť proti praní špinavých peněz, což dále zvyšuje úroveň národní finanční bezpečnosti. Celkově má tento přístup zásadní význam pro udržení národního finančního pořádku a společenské stability.

4.4 Další regulační opatření

Dánská vláda oficiálně oznámila, že od roku 2027 začne na mezinárodní úrovni vyměňovat data týkající se dánských investorů v kryptoměnách. Kromě toho očekávají, že na začátku roku 2025 představí nový zákon, který bude vyžadovat, aby poskytovatelé služeb kryptoměn hlásili úřadům podrobnosti o transakcích zákazníků. Tento krok má za cíl posílit dozor nad přibližně 300 000 investory v kryptoměnách v Dánsku a účinně potlačit možné daňové úniky.

Z této rozhodnutí je patrné, že dánská vláda přijala proaktivní a vizionářská opatření na ochranu daňového pořádku a zajištění finanční bezpečnosti. Dánská vláda doufá, že mezinárodní výměna dat umožní lépe sledovat transakce investorů do kryptoměn a poskytnout přesnější informace pro daňový dohled. Kromě toho vyžadování poskytovatelů služeb, aby hlásili transakce, dále posiluje dohled nad kryptoměnovými transakcemi a pomáhá včas odhalit a řešit možné daňové úniky, což má zásadní význam pro udržení spravedlnosti v dánské daňové politice a finanční stability.

5. Shrnutí a vyhlídky

Z hlediska daňového systému Dánsko inovativně navrhlo návrh na zdanění nerealizovaných zisků z kryptoměn v rámci svého stávajícího daňového systému a jasně stanovilo, že investoři mohou používat ztráty z investic k vyrovnání zisků. Tento krok má za cíl zmírnit aktuální nespravedlnost v zdanění, které čelí současní investoři do kryptoměn, avšak může vést k problémům s cash flow a zkreslení dlouhodobých investičních rozhodnutí. Proto musí dánská vláda při realizaci tohoto návrhu pečlivě zvážit různé faktory, aby zajistila, že efektivně vyřeší problém nespravedlnosti v zdanění, aniž by zbytečně negativně ovlivnila investory a trhy, a její skutečné účinky jsou očekávány ze strany společnosti.

Dánská vláda přijala řadu precizních a komplexních opatření na úrovni regulace, s cílem vytvořit zdravé a uspořádané prostředí pro rozvoj kryptoměnového průmyslu. Především prostřednictvím přísné regulace registračních a licenčních procesů se Dánsko snaží zajistit, aby všechny společnosti zabývající se kryptoměnovými aktivitami splnily právní požadavky a aby byl průmyslový standard kontrolován od samého počátku. Na tomto základě dánská vláda také decentralizovala regulační pravomoci, což umožňuje příslušným orgánům flexibilně provádět kontroly a zajistit soulad během provozu firem. Pro porušení regulačních pravidel Dánsko zavedlo systematický systém sankcí. Mírní porušovatelé mohou čelit pozastavení služeb nebo pokutám jako varování; zatímco vážní porušovatelé mohou čelit zrušení licencí a dokonce i trestním sankcím, což účinně odrazuje potenciální nezákonné chování. Těmito opatřeními Dánsko nejen účinně omezilo různé rizika, která by mohla vzniknout v kryptoprůmyslu, ale také udrželo stabilitu a bezpečnost národního finančního systému.

Jsme přesvědčeni, že Dánsko v budoucnu bude i nadále posilovat a zlepšovat daňové a právní rámce pro kryptoměnová aktiva, což je klíčový krok k rozvoji dánského kryptoprůmyslu. Zároveň Dánsko bude i nadále zdokonalovat svou regulační strukturu a zvyšovat efektivitu dohledu nad kryptoměnovým sektorem, aby chránilo stabilitu finančních trhů a tržní pořádek. Dánsko se vydává na cestu k vytvoření prostředí příznivého pro zdravý rozvoj kryptoměn, a prostřednictvím této série opatření má Dánsko možnost hrát aktivnější roli na globální scéně kryptoměn a přispět k regulaci a prosperitě průmyslu.