V této kapitole 6 se hlavní postavou stane psychologický efekt FOMO. V poslední době jsem si všiml, že lidé ve svém okolí a na sociálních sítích, ve skupinách, které navštěvuji, často používají termín FOMO, ale zdá se, že mnozí lidé ho správně nechápou. Mýlí si psychologický efekt FOMO (Strach z promeškání) s efektem kolektivní mentality nebo mob psychologii (Dav). Tyto dva psychologické efekty jsou v zásadě propojené, ale oba jsou samostatné psychologické efekty, které mohou, ale nemusí jít ruku v ruce.

Trochu analýzy pro všechny:

Efekt FOMO (strach z promeškání): jedná se o psychologický efekt, který způsobuje, že lidé se cítí úzkostní nebo vystrašení, když si myslí, že něco důležitého propásli nebo propásnou, zatímco ostatní to mají. Jinými slovy, je to akce, při které lidé neustále sledují sociální média, aby byly informováni o nějaké aktuální záležitosti, bojí se, že propásnou setkání, události a nechtějí být „STAREJÍ“. Stejně tak to platí i při investování.

Efekt kolektivní mentality nebo mob psychologii (dav): jak bylo napsáno v první kapitole, jedná se o typ emocí ovlivněný většinou, což vede k tomu, že se rozhodnutí činí bez rozmyslu, nebo s minimálními úvahami. Tento typ emocí nemusí nutně vycházet jen ze strachu z promeškání, ale také z tlaku ze strany společnosti nebo pocitu, že je bezpečnější jít s davem.

Pokud jste si přečetli srovnání výše, uvidíte, že část efektu FOMO (strach z promeškání) je jedním z důvodů vedoucích k psychologickému efektu kolektivní mentality nebo mob psychologii (Dav).

Příklad: když vidí, že mnoho lidí investuje do kryptoměny A, obávají se, že přijdou o příležitost investice; pokud neinvestují, budou znevýhodněni. Pokud kryptoměna A není dobrá, proč by ji všichni kupovali? Odpovídá to na otázku, zda jsou všichni, kdo do té kryptoměny investují, *** a pak se rozhodnou jít za davem.

===> Efekt FOMO (Strach z promeškání) # Efekt kolektivní mentality nebo mob psychologii (Dav). Tyto efekty jsou propojené, ale nemusí nutně jít ruku v ruce.

2 příklady pro výše uvedené tvrzení:

Příklad 1: Nechcete být staromódní, tak neustále procházejte sociální média, abyste se informovali (máte FOMO, ale nepropadáte kolektivní mentalitě nebo mob psychologii).

Příklad 2: V experimentu v jedné místnosti byl 1 člověk, který nic nevěděl, a 5 dalších lidí byli členové experimentální skupiny. Kdykoliv byli vyzváni, členové organizace zvedli ruku a vstoupili dovnitř. Po třech vyzvaných členech organizace byl vyzván „šťastlivec“ - člověk, kterého vybrali pro experiment, aniž by o tom věděl - chlapec nezvedl ruku a byl sledován dvěma ostatními; po určitém váhání se však rozhodl zvednout ruku a vstoupit dovnitř.

Pokračujme zpět k naší hlavní postavě FOMO.

Jaký je tedy příčina tohoto psychologického efektu:

- Nedostatek osobní spokojenosti: tyto osoby si neuvědomují, jak kontrolovat své touhy, neustále cítí, že jejich život není dost zajímavý, cítí se znevýhodněni a snadno jsou vtahováni do radostí a dobrých příležitostí, které mají ostatní.

- Nezdravé sociální srovnávání: Lidé často zažívají stav, kdy neustále srovnávají své slabosti s silnými stránkami ostatních. Je velmi obtížné jim to vysvětlit, protože obvykle věří pouze tomu, co vidí.

Škodlivé účinky FOMO na investice:

- Koupit na vrcholu, prodat na dně.

- Zvyšuje riziko, když se trh právě upravuje nebo bude upraven.

- Nemít jasnou strategii

- Nejhorší je... Nevědět, kdy přestat, neustále běžet za davem.

Jak lze kontrolovat FOMO při investování?

-> Mít strategii cíle před investováním do konkrétní položky.

-> Řízení vlastních emocí, nechte „Člověka“ řídit „Zvíře“ na tomto trhu investic.

-> Učit se z chyb

-> ....