Ani autor, Tim Fries, ani tato webová stránka, The Tokenist, neposkytují finanční poradenství. Před učiněním finančních rozhodnutí prosím konzultujte naši webovou politiku.

Vedle masových deportací Trumpova kampaň zdůraznila daňové úlevy, deregulaci a zvyšování cel jako klíčové pilíře příští administrativy. Výběr prezidenta pro ministra financí USA, Scotta Bessenta, naznačuje, že Trump má v úmyslu pokračovat s iniciativami přátelskými k podnikání z jeho prvního funkčního období.

Bessent není pouze celoživotním investorem na Wall Street, ale jeho spoluzaložení Key Square Capital Management přišlo po práci pod Georgem Sorosem v jeho Soros Fund Management. Skutečnost, že Trump by zvolil nominanta a podporovatele liberálních příčin, který byl dárcem demokratů, vedle předchozích administrativ Clinton a Obama, svědčí o Trumpově upřednostnění ekonomiky před ideologií.

Ale jak se pravděpodobně projeví Trumpovy ekonomické priority?

Pokračování z Trumpova prvního funkčního období

Ve svém prvním funkčním období, mezi lety 2017 a 2021, prezident Donald Trump stanovil tón s Tax Cuts and Jobs Act (TCJA) na konci roku 2017. TCJA nejenže snížila vrchní marginální daňovou sazbu z 39,6 % na 37 % pro jednotlivce, ale také korporátní daňová sazba klesla z 35 % na 21 %.

Aby se kompenzoval dopad na rozpočet, TCJA zrušila a snížila některé daňové úlevy. Jednou z nich je státní a místní daň (SALT), která omezila její odpočet na 10 000 dolarů. Tentokrát Trump plánuje tuto hranici 10 000 dolarů zrušit.

Podobně Trump zamýšlí zrušit federální daň z příjmů na dávky sociálního zabezpečení, podle jeho příspěvku na Truth Social na konci července. Totéž by platilo pro přesčasy a spropitné. Poslední slib byl tak populární, že VP Harris jej okamžitě okopírovala během kampaně.

Bylo však již odhadováno, že TCJA zasáhne federální rozpočet částkou 2,3 bilionu dolarů během prvního desetiletí, podle Tax Policy Center. Rozšíření daňových úlev by tuto díru zcela určitě významně prohloubilo. Výbor pro odpovědný federální rozpočet naznačil, že by to zvýšilo národní dluh mezi 1,65 a 15,55 bilionu dolarů.

Foto: Výbor pro odpovědný federální rozpočet (CRFB)

Z těchto širokých čísel je jasné, že Trumpovo druhé funkční období bude upřednostňovat cla jako hlavní zdroj příjmů. Ačkoli jsou cla flexibilním měnovým nástrojem, přicházejí také s náklady?

Návrat k clům

Jako daň uvalená na dovážené zboží je bezpečné říci, že cla financovala USA od jejich zavedení v roce 1789 do zavedení federální daně z příjmu v roce 1913, což představovalo přibližně 90 % federálních příjmů. V moderní éře centrálního bankovnictví, dominované Federální rezervou a USD jako rezervní měnou světa, je také spravedlivé říci, že USA jsou v mnohem silnější pozici k uvalení cel.

Kanada a Mexiko budou prvními cíli cel až 25 % na všechny produkty, což by mohlo ovlivnit automobilky jako General Motors. GM si vybudovalo výrobní zařízení v obou zemích, přičemž usilovalo o nižší náklady na pracovní sílu v Mexiku. Na druhé straně značné pobídky Kanady pro udržitelný automobilový sektor povzbudily GM k investici 2 miliard dolarů do montážního závodu CAMI v Ontariu pro elektrická vozidla.

Čína by měla dostat dodatečná cla ve výši 10 %, kromě předem naznačeného plošného zvýšení cla o 60 %. To je méně kontroverzní, protože jak první Trumpova administrativní, tak současná Bidenova administrativní již uvalily vysoká cla na čínské zboží. Ve skutečnosti by to mohlo být hlavním důvodem, proč se Elon Musk tak nadšeně přidal na Trumpovu stranu. Proti levným čínským elektrickým vozidlům by další kolo cel zvýšilo ziskovost Tesly.

EU by také měla očekávat cla. První Trumpova administrativa uvalila 25 % cla na ocel a 10 % na dovoz hliníku. Ty by mohly být snadno znovu zavedeny, protože Bidenova administrativa je pouze pozastavila. Vzhledem k obchodnímu deficitu 74,1 miliardy dolarů mezi USA a Německem v roce 2022 existuje jistě prostor pro novou sadu cel.

Mezitím bombardování plynovodů Nord Stream, spolu s důrazem EU na obnovitelné zdroje, vážně podkopalo ekonomiku eurozóny a vedlo k neustálé výrobní recesi. Takové geostrategické postavení dává USA velkou páku při utváření jejich protekcionistických, celních politik.

Přidejte se k naší skupině na Telegramu a nikdy nezmeškejte novinku.

Jak by cla mohla ovlivnit spotřebitele v USA?

Ve studii Kolumbijské univerzity z května s názvem Obchodní ochrana, výnosy z akciového trhu a blahobyt došlo k závěru, že cla mezi USA a Čínou měla negativní dopad 3 % na blahobyt v USA. Ten je měřítkem peněžních toků podniků v USA, které se dostávají k konečnému spotřebiteli.

Studie Harvardovy univerzity z ledna zjistila, že stejná obchodní válka mezi USA a Čínou vedla k tomu, že „nedošlo k nárůstu ani poklesu zaměstnanosti v nově chráněných sektorech v USA“. Jinými slovy, Trumpův plán na reindustrializaci USA by si vyžadoval čas nad rámec jeho druhého funkčního období.

Podle J.P. Morgan Global Economics by navrhovaná nová cla, 25 % na Kanadu a Mexiko plus 10 % na Čínu, měla způsobit náklady ve výši 193 miliard dolarů a zvýšit inflaci o 1 %.

Foto: J.P. Morgan Global Economics

To by mohlo způsobit, že by se Federální rezervní systém vrátil od své politiky snižování úrokových sazeb. Nicméně, jak by to pravděpodobně poškodilo akciový trh, který prezident Trump podporuje, je pravděpodobnější, že cla budou využita jako vyjednávací nástroj k prospěchu USA.

Koneckonců, v provázané globální ekonomice mohou cla být úspěšná pouze tehdy, pokud ostatní strany neprovádějí odvetné kroky. V případě absence odvetných opatření by měl být potenciální dopad na inflaci pod 1,5 %, podle Peterson Institute for International Economics.

Foto: J.P. Morgan prostřednictvím Peterson Institute for International Economics

Prezident Trump může snadno využít dominance USD a dluhu zemí denominovaného v dolarech, aby vytvořil scénář bez odvetných opatření. To je navíc k geopolitické dominanci USA, která určuje globální obchodní trasy. Skutečnost, že indická rupie (BRICS země) již dosáhla nového historického minima, svědčí o této silné vyjednávací pozici.

Myslíte si, že by USA měly využít svou hegemonii na maximum? Dejte nám vědět v komentářích níže.

Upozornění: Autor nevlastní ani nemá žádnou pozici v jakýchkoliv cenných papírech uvedených v článku.

Článek Trump’s Tariff Tightrope: Would Americans Benefit? byl poprvé zveřejněn na Tokenist.