2. prosince, francouzský premiér Barnier oznámil ve francouzské Národní shromáždění, že se rozhodl využít článek 49-3 ústavy, aby obcházal Národní shromáždění a prosadil tento návrh rozpočtu. Článek 49-3 francouzské ústavy dává vládě pravomoc obcházet Národní shromáždění a prosadit legislativu. Avšak Národní shromáždění může také na základě článku 49-2 ústavy během 24 hodin vyvolat hlasování o nedůvěře vůči vládě, přičemž hlasování musí proběhnout do 48 hodin. Pokud by hlasování prošlo, vláda by padla a návrh by byl odmítnut.

Barnier varoval zákonodárce, že Francie je na „kritickém místě“, protože krajně pravicový vůdce Le Penová se spojí s levicovou aliancí a nejdříve tento týden by mohla svrhnout francouzskou vládu. Podle zpráv se hlasování o nedůvěře vůči vládě Barniera může konat 4. prosince, tedy ve středu. Analytici se domnívají, že pokud nedojde k nečekanému vývoji na poslední chvíli, vláda Barniera se pravděpodobně stane první francouzskou vládou od roku 1962, která bude nucena odstoupit na základě nedůvěry.

Strana „Národní unie“ vedená Le Penovou a levicová aliance v pondělí předložily návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Počet poslanců podporujících Barniera není dostatečný k tomu, aby čelili kolektivní akci obou stran, což znamená, že francouzská vláda by mohla padnout nejdříve ve středu.

Na červnových předčasných volbách se „Národní unie“ stala největší stranou v dolní komoře parlamentu a Le Penová se tak stala nejvlivnějším mocenským zprostředkovatelem v Paříži. I když Barnier téměř splnil všechny požadavky, které Le Penová vznesla a upravil francouzský rozpočet na rok 2025, Le Penová prohlásila, že její strana tuto legislativu stále nepodpoří, což otevírá cestu ke kolapsu vlády.

Barnier v pondělí řekl poslancům: „Teď je na vás, jako na poslancích země, rozhodnout, zda našemu státu poskytnete odpovědné finanční zákony, které jsou nezbytné a užitečné. Nebo zda se dostáváme do neznámých oblastí.“ Barnier se snažil uklidnit Le Penovou, když po minulém týdnu již přislíbil, že nezvýší daň z elektřiny, a vzdal se návrhu na snížení úhrad za léky.

Ekonomové Bloomberg Economics uvedli, že Le Penová by mohla preferovat politický chaos před stabilitou, čímž by vyvíjela tlak na Macrona, aby odstoupil.

Protože vláda musí do konce roku schválit rozpočet, nebo použít nevyzkoušené nouzové legislativy, aby se vyhnula krizi, je tento čas pro francouzské finance zvlášť nebezpečný. Barnier však nezavrhl plán vlády, který by ušetřil značné výdaje odložením důchodů a jejich navázáním na inflaci. Podle jednoho úředníka ministerstva rozpočtu předložila „Národní unie“ pozměňovací návrh, aby tento krok potlačila, ale nebyl přijat včas.

„Barnier nechce reagovat na požadavky 11 milionů voličů ‚Národní unie‘,“ řekla Le Penová novinářům po oznámení. „Řekl, že každý by měl nést svou odpovědnost, takže my poneseme naši odpovědnost.“

Nejistota rozpočtu vedla investory do státních dluhopisů k prodeji francouzských státních dluhopisů, což vedlo k tomu, že minulý týden byly náklady na půjčení francouzských dluhopisů jednou tak vysoké jako v Řecku, a Barnier varoval, že pokud bude odvolán, na finančních trzích nastane „bouře“.

V pondělí se rozdíl mezi 10letými francouzskými a německými státními dluhopisy rozšířil o 7 bazických bodů na 88 bazických bodů, což je blízko nejvyšší úrovně od roku 2012. Index francouzských akcií CAC 40 uzavřel téměř beze změny, euro oslabilo o 0,8 %.

Po mnoho měsíců byli investoři znepokojeni politickými potížemi ve Francii, zatímco francouzská vláda se snažila prosadit různá opatření k snížení svého nadměrného rozpočtového deficitu.

Původní návrh rozpočtu, který předložila vláda Barniera, obsahoval zvýšení daní a snížení výdajů ve výši 60 miliard eur (63 miliard dolarů), jehož cílem bylo výrazně snížit poměr deficitu k ekonomickému výkonu z očekávaných 6,1 % letos na 5 % do roku 2025.

Ministr rozpočtu Laurent Saint-Martin minulý víkend řekl deníku Le Parisien, že žádost o změnu rozpočtu bude stát téměř 10 miliard eur. „Národní unie“ kritizovala většinu těchto plánovaných opatření s názorem, že by mohla poškodit příjmy domácností.

Předseda „Národní unie“ Jordan Bardella napsal na X po zveřejnění prohlášení: „Vláda, která znovu propojí hlavní proud Macronismu, nemá východisko, odmítá zohlednit sociální nouzovou situaci na konci měsíce a ignoruje potřebu restartovat růst.“

Pokud bude vláda nakonec odmítnuta, ministři zůstanou v úřadu, aby spravovali aktuální záležitosti v rámci úřednické vlády, což může zahrnovat nouzovou legislativu, aby se předešlo uzavření vlády. Nového premiéra jmenuje Macron, i když ústava nestanoví lhůtu pro jeho rozhodnutí.

I když levicové strany vyzývají Macrona, aby odstoupil, není pravděpodobné, že by byl donucen k odchodu. Příští prezidentské volby se konají v roce 2027 a podle průzkumů zůstává Le Penová favoritkou. Macron může také znovu rozpustit parlament, ale až v červenci příštího roku, tedy rok po posledních volbách.

Barnier řekl: „Upřímně věřím, že Francouzi nám nikdy neodpustí, že jsme postavili soukromé zájmy nad budoucnost státu.“

Článek je přeposlán z: Jin10 data