Do nástupu Donalda Trumpa do úřadu zbývá více než 50 dní a již připravil půdu pro potenciální obchodní válku, která by mohla narušit globální ekonomiku.
V pondělí nově zvolený prezident oznámil, že plánuje podepsat exekutivní příkaz uvalující 25% clo na veškerý dovoz z Kanady a Mexika spolu s dodatečným 10% clem na dovoz z Číny. Tvrdí, že tato opatření jsou odvetou za tok drog a migrantů překračujících hranice USA.
Ačkoli Trump během své kampaně slíbil zavést univerzální cla na veškeré dovážené zboží, tyto akce se konkrétně zaměřují na tři největší obchodní partnery USA. V roce 2023 dovezly americké podniky z Kanady, Mexika a Číny zboží v hodnotě více než 1,2 bilionu dolarů.
Kdo platí tarify? Tato otázka vyvolala po volbách debatu. Cla platí dovozci, nikoli země vyvážející zboží, a tyto náklady se obvykle přenášejí na spotřebitele. Ekonomové varují, že zavedení takových cel by mohlo zvýšit inflaci a úrokové sazby a vést k vyšším spotřebitelským cenám. V důsledku toho by Trumpovo použití cel jako nástroje pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s drogami mohlo být dvousečným mečem.
Měnové trhy již pociťují dopad Trumpovy agresivní obchodní politiky. Obchodníci se obrátili na japonský jen jako na měnu bezpečného přístavu.
Ve středu pár USD/JPY klesl, přičemž japonská měna během několika posledních dní posílila o zhruba 2 % vůči slabšímu americkému dolaru. Směnný kurz dolaru k jenu klesl z přibližně 154,50 jenů na 151,40 jenů a pokračoval ve dvoutýdenním sestupném trendu.
Ještě zajímavější je, že americký dolar se blíží 200dennímu jednoduchému klouzavému průměru, což je signál potenciálního dlouhodobého medvědího trendu.
Uprostřed tohoto vývoje zveřejnila americká centrální banka (Fed) zápis z jednání před třemi týdny, v němž podrobně popisuje své diskuse o úrokových sazbách. Politici vyjádřili přesvědčení, že inflace se pohybuje směrem k 2% cíli Fedu, a potvrdili plány na další snížení úrokových sazeb, aby podpořili oživení trhu práce a hospodářský růst.