V posledních letech čínská vláda neustále zpevňuje regulaci kryptoměn, nicméně rozhodnutí soudu v Šanghaji vyvolává očekávání veřejnosti ohledně budoucího směru politiky kryptoměn v Číně. Toto rozhodnutí uvádí, že kryptoměny jsou v Číně považovány za zboží a že individuální držení není nezákonné. Význam tohoto rozsudku a jeho dopad na politiku kryptoměn v Číně a rozvoj blockchainu stojí za podrobné prozkoumání.

Nedávno, lidový soud v okrese Songjiang v Šanghaji rozhodl o případu sporu o platnost smlouvy o financování vydání kryptoměny. Konečné rozhodnutí jasně uvedlo, že individuální držení kryptoměny není nezákonné, což znamená, že na právní úrovni mohou jednotlivci legálně držet kryptoměny jako Bitcoin. To nejen poskytuje ochranu jednotlivcům, kteří se obávají o legálnost držení kryptoměn kvůli nejistotě politiky, ale také odráží, že přístup zákonodárců a regulátorů k kryptoměnám není zcela odmítavý.

K tomu soudkyně Sun Jie uvedla, že i když Čína zakazuje obchodování s kryptoměnami, samotné kryptoměny jako virtuální zboží mají legitimní majetková práva. I když stát zakazuje používání kryptoměn jako platebního prostředku, nezakazuje držení nebo převod kryptoměnových aktiv jednotlivci. To naznačuje, že v rámci stávajícího právního rámce je kryptoměna do určité míry stále považována za zboží a chráněna majetkovými právy.

Nicméně, i když soud rozhodl, že individuální držení kryptoměn není nezákonné, to neznamená, že všechny související činnosti s kryptoměnami v Číně jsou legální. Soud zároveň zdůraznil, že aktivity spojené s vydáním tokenů a financováním jsou považovány za nelegální financování bez povolení, zahrnující nezákonné shromažďování prostředků, finanční podvody a další trestné činy, a proto je jakékoli organizaci nebo jednotlivci v Číně zakázáno podnikat v oblasti vydávání tokenů a financování.

Soudkyně Sun Jie zdůraznila, že anonymita a decentralizace kryptoměn mohou být využity zločinci, což může vést k narušení finančního pořádku a poškození veřejného zájmu. Proto, i když zákon zcela nezakazuje existenci a držení kryptoměn, související obchodní činnosti jsou stále přísně omezeny.

Je třeba zmínit, že vydání tohoto rozhodnutí nastává v době, kdy čínská vláda neustále zpřísňuje regulační politiky týkající se kryptoměn. Od roku 2017 Čína postupně zakázala všechny ICO (první nabídky mincí) v zemi a v roce 2021 zcela zakázala obchodování s kryptoměnami a těžbu. Tato přísná politika učinila z Číny jednu z nejvíce omezených zemí pro kryptoměnové aktivity na světě.

Ve skutečnosti se Čína již dlouho nachází ve stavu rozporu v oblasti vývoje kryptoměn a technologie blockchain. Na jedné straně Čína zcela zakázala obchodování s kryptoměnami a masivně vyřadila těžební společnosti; na druhé straně však čínská vláda silně podporuje rozvoj technologie blockchain. Oficiální místa mnohokrát zdůraznila, že blockchain je "klíčem k technologiím budoucnosti" a doufají, že pomocí technologie blockchain podpoří inovace v digitální ekonomice a dodavatelském řetězci.

Jádrem této politické kontradikce je, že Čína chce využít výhod technologie blockchain, zároveň se však vyhnout potenciálním rizikům kryptoměn pro finanční stabilitu a odliv kapitálu. Je však nerealistické zcela oddělit kryptoměny od blockchainu, protože kryptoměny jsou důležitou součástí současného ekosystému blockchainu.

Dnes, čelícímu rostoucí akceptaci kryptoměn na mezinárodním trhu a zájmu investorů, se stává otázkou, zda Čína uvolní zákaz kryptoměn. V posledních letech byl vývoj kryptoměn v jiných zemích velmi aktivní a rychlý. Například američtí regulátoři považují kryptoměny jako Bitcoin a Ethereum za zboží a současně umožňují legalizaci souvisejících finančních produktů jako obchodování s futures na Bitcoin. Evropa také vytváří jasnější regulační rámec pro regulaci a podporu rozvoje kryptoprůmyslu.

Tento mezinárodní trend bezpochyby poskytuje Číně referenci pro úpravu politiky. Pokud Čína dokáže správně vyvážit vztah mezi finančním rizikem a technologickou inovací, kryptoměny by se mohly stát součástí čínského úsilí o podporu digitální ekonomiky, nikoli překážkou jejího rozvoje. Tato možnost činí otázku, zda Čína jako druhá největší ekonomika na světě provede změny politiky v oblasti kryptoměn, středem zájmu odborníků.

Někteří odborníci uvádějí, že i když je Čína ve svém přístupu k kryptoměnám přísná, v posledních letech se objevily známky uvolnění politiky. Například Hongkong aktivně prosazuje politiku týkající se kryptoměn na regulační úrovni a poskytuje mezinárodním investorům legální obchodní platformu. Tento otevřený postoj je považován za experimentální pole pro "uvolnění" politiky pevninské Číny. Kromě toho Čína také podporuje rozvoj digitální měny jüan a snaží se v tomto procesu čerpat z technologií a ekologických zkušeností kryptoměn.

Proto by Čína mohla v budoucnu postupně uvolnit regulaci kryptoměn, aby se přizpůsobila vývoji globálních finančních trhů. Oproti předchozímu celkovému zákazu by budoucí politika mohla být flexibilnější a obezřetnější, aby podpořila rozvoj technologie blockchain a zároveň chránila finanční bezpečnost.

Samozřejmě, že názory na trhu se různí, otázka, zda Čína znovu přehodnotí svou politiku kryptoměn, zůstává nejasná, ale nedávné signály skutečně naznačují možnou cestu k obratu. Rozhodnutí soudu, experimenty v Hongkongu a vývoj na mezinárodním trhu - tato série signálů vytváří možnosti pro budoucí úpravy politiky.

Pokud Čína dokáže v rámci regulačního rámce nasměrovat kryptoměnový průmysl k zdravému rozvoji, může se vyhnout finančním rizikům a zároveň využít globální konkurenceschopnosti technologie blockchain, Čína by se mohla stát klíčovým hráčem na globálním trhu s kryptoměnami a blockchainem.

Celkově by změna politiky kryptoměn v Číně mohla být postupným procesem, ale v dnešní době, kdy je decentralizovaná technologie stále důležitější, bude mírná úprava politiky mít hluboký dopad na rozvoj digitální ekonomiky v Číně a na globální úrovni.