Nedávné spekulace o možné bitcoinové strategii Donalda Trumpa by mohly být katalyzátorem významných globálních ekonomických změn. Podle odborníka na makroekonomii Marka Mosse by myšlenka, že se Trump postaví jako „prezident bitcoinu“, mohla vést Spojené státy k přijetí strategické rezervy kryptoměny. Tento přístup, podobný jiným tradičním strategickým rezervám, jako je ropa, by se snažil akumulovat velké množství bitcoinů, možná jeden milion, prostřednictvím ročního nákupu 200 000 BTC, jak navrhuje senátorka Cynthia Lummis. Takový krok by nejen upevnil vedoucí postavení USA v kryptoprostoru, ale mohl by také vyvolat suverénní „strach z promeškání“ (FOMO), což by přimělo další země, aby následovaly příklad.
Tato strategie by přímo ovlivnila trh s kryptoměnami, protože by generovala masivní poptávku po bitcoinu, což by mohlo zvýšit jeho cenu a učinit jej atraktivnějším pro ostatní vlády. Pokud Spojené státy pod Trumpovým vedením tuto rezervu zřídí, hodnota bitcoinu by mohla dosáhnout nových výšin, kvůli rostoucímu institucionálnímu nákupu. Země G7 a G20 by navíc mohly být vyvíjeny tlak, aby přijaly podobnou politiku, která by ovlivnila nejen poptávku po bitcoinu, ale také dynamiku globální ekonomické síly, a to změnou způsobu, jakým vlády spravují své rezervy.
Pro investory a globální ekonomiku by tento posun mohl mít pozitivní i negativní důsledky. Na jedné straně by investoři kryptoměn těžili z expandujícího trhu s větším institucionálním a suverénním přijetím. Existovala by však také rizika vyplývající z inherentní volatility bitcoinu a možných regulačních reakcí vlád, které s tímto trendem nesouhlasí. Dopad této strategie by byl široký a ovlivnil by globální ekonomickou stabilitu, měnovou politiku a způsob, jakým se země zapojují do digitálního financování.
