K epizodě, která se stala známou jako konfiskace úspor, došlo v Brazílii v roce 1990, za vlády prezidenta Fernanda Collora de Mella. 16. března 1990 Collor oznámil balíček ekonomických opatření s cílem bojovat s hyperinflací, které země v té době čelila. Tento balíček zahrnoval zmrazení bankovních účtů, známé jako konfiskace úspor.
Podle opatření byly dočasně zablokovány běžné a spořicí účty všech Brazilců. Vláda stáhla částky z účtů, které měly více než 50 000 nových Cruzado (tehdejší měna), a tyto peníze byly na určitou dobu „zmrazeny“ s příslibem, že se po několika měsících vrátí v měsíčních splátkách. Opatření přímo ovlivnilo důvěru obyvatel v bankovní systém a vyvolalo obrovské povstání, protože mnoho lidí přišlo o část úspor.
Hlavním cílem konfiskace bylo omezit oběh peněz v ekonomice a pokusit se ovládnout inflaci, která se vymkla kontrole. Opatření sice dokázalo dočasně snížit inflaci, ale kromě zvýšení ekonomického utrpení obyvatel vyvolalo také obrovskou krizi důvěry ve vládu a finanční instituce.
Tato epizoda je připomínána jako jeden z nejkontroverznějších momentů v brazilské ekonomické historii a dodnes se o ní diskutuje v souvislosti s jejími politickými a sociálními důsledky.
