Těžba kryptoměn je proces řešení složitých matematických rovnic pro ověřování transakcí v blockchainové síti a získávání odměn ve formě kryptoměny. Tento proces vyžaduje značný výpočetní výkon, který je obvykle dodáván specializovaným hardwarem známým jako ASIC (Application-Specific Integrated Circuits).
Dopad těžby kryptoměn na životní prostředí je stále větším problémem kvůli velkému množství energie potřebné k napájení ASIC. Podle studie University of Cambridge se spotřeba energie samotné bitcoinové sítě odhaduje na zhruba 130 TWh ročně, což je srovnatelné se spotřebou energie celé země Argentiny.
Většinu této spotřeby energie generují uhelné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Kromě toho výroba a likvidace ASIC také přispívá ke znečištění životního prostředí.
Dalším problémem spojeným s těžbou kryptoměn je vytváření „těžebních farem“, což jsou velké shluky ASIC umístěných v oblastech s nízkými náklady na elektřinu. Tyto farmy mohou zatěžovat místní elektrické sítě a vést ke zvýšeným nákladům pro obyvatele. Navíc hluk a teplo generované ASIC mohou být pro obyvatele v okolí obtěžující.
K řešení těchto obav někteří jednotlivci a organizace obhajují udržitelnější formy těžby kryptoměn, jako je využívání obnovitelných zdrojů energie nebo přeměna starých ASIC. Některé sítě blockchainu navíc zkoumají alternativní mechanismy konsenzu, které vyžadují menší výpočetní výkon, jako je proof-of-stake.
Je důležité poznamenat, že někteří odborníci nesouhlasí s dopadem těžby kryptoměn na životní prostředí a poukazují na to, že dopad těžby kryptoměn na životní prostředí není tak špatný, jak jej vykreslují mainstreamová média. S přechodem k obnovitelné energii průmysl výrazně sníží svou uhlíkovou stopu.
Závěrem lze říci, že dopad těžby kryptoměn na životní prostředí je komplexní problém, který vyžaduje další výzkum a pozornost. Zatímco spotřeba energie a znečištění spojené s tímto procesem jsou značné, vyvíjejí se také snahy o větší udržitelnost těžby kryptoměn.
