Financial Times (FT) nedávno zveřejnily zprávu podrobně popisující finanční stav Telegramu, aplikace pro zasílání zpráv, kterou založil miliardář ruského původu Pavel Durov, a významnou roli kryptoměny v jejím toku příjmů.

Podle zprávy FT od Roberta Smitha a Hannah Murphyové, která byla zveřejněna 30. srpna, finanční výsledky Telegramu za rok 2023, které publikace získala, odhalují, že společnost vygenerovala příjmy 342,5 milionu dolarů, přičemž utrpěla značnou provozní ztrátu ve výši 108 milionů dolarů. Tato finanční zpráva, podepsaná Durovem a auditovaná dubajskou pobočkou PwC, zdůrazňuje rostoucí význam kryptoměny pro obchodní model Telegramu.

Pozoruhodným aspektem příjmů Telegramu je jeho závislost na digitálních aktivech, zejména Toncoinech, které byly původně vyvinuty Telegramem, ale nyní jsou spravovány nezávislou open-source komunitou. Zpráva FT zdůrazňuje, že více než 40 procent příjmů Telegramu pochází ze dvou konkrétních obchodních linií: „integrovaná peněženka“ a „prodej sběratelských předmětů“, přičemž obě zahrnují transakce v toncoinech. Tato čísla podtrhují, do jaké míry se transakce s kryptoměnami propojily s finanční výkonností Telegramu.

FT také vrhá světlo na složitosti spojené s účtováním těchto digitálních aktiv. Finanční výkazy Telegramu odhalují, že společnost zaznamenala mírný zisk ve výši 500 000 USD prostřednictvím výkazu zisků a ztrát (PnL), ale mnohem větší zisk ve výši 86 milionů USD prostřednictvím ostatního úplného zisku, vše související s přeceněním digitálních aktiv. Podle FT jsou tyto zisky výsledkem přecenění držby kryptoměn společnosti Telegram, což odráží nestálou povahu trhu digitálních aktiv.

FT navíc poznamenává, že rozvaha Telegramu je silně zatížena digitálními aktivy, která mají hodnotu téměř 400 milionů dolarů, což daleko převyšuje hotovost a peněžní ekvivalenty společnosti. Toto silné spoléhání na kryptoměny představuje pro Telegram příležitosti i rizika, zejména ve světle nedávného zatčení Durova ve Francii za údajné selhání při kontrole kriminálního obsahu na platformě. FT naznačuje, že toto zastavení mělo okamžitý dopad na hodnotu toncoinů, což se odrazilo v prudkém poklesu jejich ceny po těchto zprávách.

Kromě příjmů souvisejících s kryptoměnami zpráva FT odhaluje, že sám Durov hrál významnou roli ve finančních aktivitách Telegramu. V loňském roce Durov koupil konvertibilní dluhopisy Telegramu v hodnotě 64 milionů dolarů a také koupil předplatné Telegram Premium v ​​hodnotě 300 000 dolarů, přičemž jako platbu použil toncoiny. FT uvádí, že tyto transakce zdůrazňují úzké vazby mezi Durovovými osobními financemi a operacemi společnosti.

Zpráva FT se také dotýká právních a regulačních problémů, kterým čelí Telegram, zejména ve vztahu k jeho závazku k ochraně soukromí uživatelů. Hlavní hodnota ochrany soukromí uživatelů Telegramu ho učinila populárním mezi uživateli, ale také přitahoval kontrolu ze strany úřadů v různých zemích. FT zdůrazňuje varování ve finančních výkazech Telegramu, že operace společnosti by mohly být ovlivněny změnami právních a regulačních rámců, což je obava, která se zdá být zvláště relevantní ve světle nedávného zatčení Durova.

Konečně FT vyvolává otázky ohledně ocenění Telegramu, o kterém Durov na začátku tohoto roku tvrdil, že je „plus 30 miliard dolarů“. Zpráva naznačuje, že toto ocenění může být optimistické, vzhledem k tomu, že společnost spoléhá na kryptoměny a značné provozní náklady, které jí vznikají v poměru k jejím příjmům. FT dochází k závěru, že zatímco Telegram úspěšně využil kryptoměny k posílení svých příjmů, společnost čelí významným výzvám při orientaci ve složitém a rychle se vyvíjejícím regulačním prostředí.

Doporučený obrázek přes Pixabay