Podle Cointelegraph brazilský nejvyšší soud vydal varování, aby pozastavil platformu sociálních médií X Elona Muska do 29. srpna 2024, pokud nebude jmenován právní styčný pracovník, který bude společnost zastupovat v Brazílii. Toto ultimátum následuje téměř dva týdny poté, co X tvrdil, že soudce Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes vyhrožoval jeho právnímu zástupci v Brazílii zatčením.

V reakci na tento vývoj společnost X 17. srpna oznámila, že uzavře své operace v Brazílii, ačkoli služba zůstane dostupná brazilským uživatelům. Rozkaz od Moraese požaduje, aby Musk jmenoval zástupce, což eskaluje měsíce trvající spor mezi Muskem a Moraesem.

Začátkem tohoto roku Musk kritizoval Moraese a obvinil ho z nezákonných opatření k vynucení cenzury na platformě sociálních médií. Moraes tvrdil, že X dovoluje a podporuje dezinformace, zejména se zaměřuje na příznivce bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Bolsonaro, který prohrál druhé kolo voleb v roce 2022 s Luizem Ináciem Lulou da Silvou, tvrdil, že volby byly zmanipulované. Navzdory své kritice Bolsonaro přijal výsledky a opustil zemi.

Začátkem roku 2023 zaútočili Bolsonarovi příznivci na vládní budovy a požadovali zvrácení výsledků voleb. Brazilský nejvyšší soud a Moraes obvinily Bolsonara z nepokojů, což vedlo k zákazu Bolsonara ucházet se o veřejnou funkci do roku 2030. Příznivci Moraese a Luly tvrdí, že brání demokracii, zatímco Bolsonarovi příznivci argumentují, že vláda je zkorumpovaná, což zdůrazňuje hlubokou polarizaci země. .

Otázka online cenzury ze strany vlád si získala pozornost, zejména po zatčení spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova ve Francii. Durovovo zadržení vyvolalo mezinárodní kritiku, francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že zatčení nebylo politické. Přestože byl Durov propuštěn, čelí obvinění ze šíření nezákonného obsahu online a musí se dvakrát týdně hlásit úředníkům činným v trestním řízení poté, co složil kauci ve výši 5 milionů eur.