Dva manažeři z Mezinárodního měnového fondu (MMF) tvrdí, že zvýšení průměrných nákladů na elektřinu pro těžbu kryptoměn celosvětově až o 85 % prostřednictvím daní by mohlo způsobit obrovský pokles uhlíkových emisí.
Daň ve výši 0,047 dolaru za kilowatthodinu „by přiměla kryptotěžební průmysl omezit své emise v souladu s globálními cíli,“ napsali 15. srpna zástupce šéfa divize MMF Shafik Hebous a ekonom divize klimatické politiky Nate Vernon-Lin.
Pokud vezmeme v úvahu místní dopad těžařů na zdraví, daň by se zvýšila na 0,089 dolaru za kilowatthodinu, uvedl pár.
Hebou a Vernon-Lin napsali, že vyšší daň by zvýšila průměrnou cenu elektřiny pro těžaře kryptoměn o 85 %, zvýšila by roční příjmy globální vlády o 5,2 miliardy dolarů a snížila emise o 100 milionů tun ročně, což odpovídá belgickým emisím.
Tvrdili, že jedna bitcoinová transakce spotřebuje přibližně stejné množství elektřiny, jako průměrný člověk v Pákistánu spotřebuje za tři roky, zatímco model umělé inteligence ChatGPT potřebuje desetkrát více energie ve srovnání s vyhledáváním Google.
Dvojice také zavedla daň za spotřebu energie v datových centrech AI stanovenou na 0,032 dolaru za kilowatthodinu – což se při zohlednění nákladů na znečištění vyšplhá na 0,052 dolaru, protože „mají tendenci být v lokalitách s zelenější elektřinou,“ tvrdili představitelé MMF. Tato daň by mohla vládám vygenerovat 18 miliard dolarů ročně.
Zářijový dokument MMF zjistil, že těžba kryptoměn by mohla do roku 2027 představovat 0,7 % celosvětových emisí uhlíku. Přidání emisí z datových center umělé inteligence by mohlo přinést celkové množství 1,2 % – celkem 450 milionů tun emisí.
Související: „Očekávám, že neuvidím žádnou zmínku o bitcoinu“ – CEO MARA na platformě Harris
Hebou a Vernon-Lin uvedli, že cílená daň by mohla povzbudit těžaře kryptoměn a datová centra AI k používání energeticky účinnějších zařízení a mohla by vidět, že těžaři kryptoměn přijmou méně energeticky náročné operace.
Řekli však, že bude potřeba globální koordinace ohledně daně, „protože přísnější opatření na jednom místě by mohla podpořit přemístění do jurisdikcí s nižšími standardy“.
Objevily se však spory o to, kolik emisí kryptotěžaři produkují ve srovnání s jinými sektory. Uhlíková stopa technologického gigantu Amazon byla jen v roce 2021 71,54 milionů metrických tun oxidu uhličitého, což je již více než odhadovaných 65,4 milionů metrických tun bitcoinu.
Některé země, jako je Venezuela, zakázaly těžbu kryptoměn kvůli zátěži, kterou tato praxe klade na rozvodnou síť. Írán také začal vyplácet odměnu 24 dolarů každému, kdo se vrhne do nelegálních těžařů kryptoměn, protože síť země je napjatá v důsledku silné vlny veder.
Magazín: Umělá inteligence už možná využívá více energie než bitcoin – a ohrožuje těžbu bitcoinů