Nedávné zasedání Basilejského výboru (2. až 3. července) se zaměřilo na klíčová politická rozhodnutí související s expozicí bank vůči krypto aktivům. Tato rozhodnutí jsou součástí probíhajících reforem Basel III, série regulací zahájených v roce 2019 s cílem posílit odolnost bank Evropské unie prostřednictvím přísnějšího dohledu, postupů řízení rizik a regulačních rámců.
Návrh komplexního rámce pro zveřejňování informací o držbě kryptoměn bank byl původně představen v prosinci 2022 a otevřen pro veřejné připomínky v květnu 2023. Tento rámec byl revidován a nyní obsahuje cílené úpravy původního návrhu spolu s aktualizacemi obezřetnostního standardu pro držby stablecoinů (kryptoměny určené k udržení stabilní ceny). Banka pro mezinárodní platby (BIS) oznámila, že konečné standardy zveřejňování budou zveřejněny později v červenci.
Tato zvýšená transparentnost prostřednictvím povinného zveřejňování má být přínosem pro trh dvěma způsoby: zaprvé poskytnutím jasnějšího obrazu o zapojení bank v kryptoprostoru a zadruhé podporou odpovědných postupů v samotném kryptoprůmyslu.
Basilejský výbor aktivně zvažuje otázku vystavení bank kryptoměnám od roku 2019. Původně návrh z roku 2021 navrhoval klasifikovat krypto aktiva jako vysoce riziková aktiva „skupiny 2“, což přitahuje značnou rizikovou váhu 1 250 %. To by v podstatě nařídilo bankám, aby držely kapitálové rezervy odpovídající plné hodnotě jejich držených kryptoměn. Kromě toho byla držba aktiv skupiny 2 omezena na pouhé 1 % z celkových držeb banky „skupiny 1“ (považováno za nižší riziko).
Stablecoiny na druhou stranu získaly mírnější počáteční klasifikaci jako „Skupina 1b“, bez dalších kapitálových požadavků kromě těch, které jsou typické pro aktiva skupiny 1. Stabilní coiny, u kterých se mělo za to, že mají nedostatečné stabilizační mechanismy, však podléhaly přísnějším předpisům skupiny 2. Tento původní návrh čelil značnému odporu ze strany kryptoprůmyslu.
V prosinci 2022 výbor navrhl další opatření, včetně stanovení limitu maximální splatnosti pro rezervní aktiva bank a požadavku nadměrného zajištění držených stablecoinů, aby se zmírnila potenciální rizika spojená s depegací cen (situace, kdy stablecoin ztratí své navázání na fiat měnu).
Nad rámec basilejských standardů výbor také uznal regulační dopady bank vydávajících své vlastní stablecoiny. Výbor uznává, že stávající basilejské rámce tato rizika obecně řeší, zavázal se však, že bude nadále sledovat vývoj v této oblasti.
Implementace Basel III zpožděna
V samostatném rozhodnutí byla implementace revidovaných standardů Basel III odložena z původního cílového data 1. ledna 2025 na 1. ledna 2026. Toto zpoždění poskytuje bankám další čas na přizpůsobení a dodržování nových předpisů.
Je důležité poznamenat, že Basilejský výbor pro bankovní dohled, ačkoli je hostitelem a podporou BIS, funguje pod vedením a vedením centrálních bank zemí skupiny 10 (G10). Tato nedávná politická rozhodnutí představují významný krok k vytvoření komplexnějšího a na riziko zaměřeného regulačního rámce pro zapojení bank do prostředí kryptoaktiv.