Když udeřil COVID-19, Poláci vytvořili dlouhé fronty před obchody se zlatem, uvádí Vanessa Gera pro Associated Press (AP). Tento trend zesílil s ruskou invazí na Ukrajinu dne 24. února 2022, což podle AP vyvolalo další hon za zlatem.

Piotr Kozik, manažer varšavského obchodu prodávajícího zlaté slitky a mince z polské mincovny, si vzpomíná, že čáry na zlato převyšovaly ty pro koblihy na Tučný čtvrtek, poznamenává AP. Poláci, otřesení válkou a přílivem uprchlíků, zjevně zjistili, že zlato je zdrojem finančního a psychologického zabezpečení.

AP říká, že zatímco okamžitý nápor opadl, poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka se prodlužuje do třetího roku. Zpráva dodává, že další znepokojení pramení z migrační krize na polské hranici s Běloruskem, kterou polské úřady považují za vytvořenou Ruskem a Běloruskem.

Radoslaw Paklikowski, 38letý podnikatel z Vratislavi, začal nakupovat zlaté a stříbrné mince v roce 2021 a nyní investuje 5 % svého majetku do drahých kovů. Zdůrazňuje důležitost fyzického zlata pro zajištění bezpečnosti v době krize, dodává AP.

Zpráva agentury AP dále uvádí, že přitažlivost zlata v Polsku je hluboce zakořeněna v traumatu druhé světové války, kde hrálo klíčovou roli v přežití. Rodiny si připomínají příběhy předků, kteří podle agentury AP používali zlaté šperky nebo mince k nákupu potravin nebo k překračování hranic během německé a sovětské okupace.

Marta Bassani-Prusik, vedoucí obchodu s drahými kovy v polské mincovně, poznamenává, že mezi klienty patří Poláci s takovou rodinnou historií a lidé s polskými kořeny, kteří znovu navštěvují své dědictví. Poznamenává, že trh s investicemi do zlata prudce vzrostl s pandemií a válkou.

Doporučený obrázek přes Pixabay